Daniel Kroupa: Soukromí
Historicky prvním útvarem, který vytvořil prostor svobody, byla antická řecká polis tím, že politickou moc podřídila zákonu a nastolila tím rovnost občanů před zákonem.
Každý z nich mohl mluvit a hlasovat na shromáždění, každý z nich mohl zastávat veřejné funkce volbou či losem. Teprve na těchto základech se mohla budovat demokracie či jiná forma vlády svobodných občanů nad svobodnými občany, která nemá podobu panování.
Daniel Kroupa: Bezdomovci
Máme teplý podzim a mnohý z nás si libuje, že přes den nemusíme topit a když vysvitne sluníčko, můžeme posedět u kávy i venku.
Je zde však ještě jedna podmínka, bez níž by se tato svoboda nemohla v polis rozvinout: rozdíl veřejné a soukromé sféry. Pojetí státu, který se svým občanům neplete do soukromých záležitostí, není dílem až novověkého liberalismu, ale antiky.
Zrušení soukromé sféry a její postátnění bylo důležitým bodem programů totalitních hnutí a stran, protože bez toho by se jim nemohlo podařit ovládnout člověka ve všech ohledech. Komunismus i fašismus zcela podřizují jedince celku a mluví-li o svobodě, mají na mysli hlavně vlastní světodějné poslání.
Chránit vůči státu i komukoli jinému
Zmocní-li se vlády, porušují jednu právní ochranu soukromí za druhou – domovní svobodou a listovním tajemstvím počínaje, oblékáním a délkou vlasů konče. Nu ano, já a mnoho dalších starších lidí si jistě pamatujeme, jak policisté zatýkali mladé muže s delšími vlasy a nechávali je násilně ostříhat, nebo jak rozháněli posluchače koncertů rockové hudby.
Daniel Kroupa: Rodina jako politické téma
Rodina byla vždycky důležitým politickým tématem a požívala ochranu a rozmanitá privilegia. Nyní se však stala tématem zvláště aktuálním v souvislosti s otázkou, zda má stát taková privilegia poskytovat i jiným svazkům, než je svazek muže a ženy.
Ve východním Německu soudruzi ještě na počátku 80. let přijali zákony umožňující policii zakročit proti lidem, kteří se nepřizpůsobili „socialistickému způsobu života“.
Nedivte se tedy, když člověk s takovými zkušenostmi znervózní, když znovu slyší požadavky na zrušení soukromí. Ozývají se například z některých radikálních složek feministického hnutí, které hlásají: „Všechno je politika“. Není a nemá být, pokud máme zůstat svobodnými lidmi.
Do soukromých vztahů, včetně vztahů manželských a rodinných se státní moc má vměšovat, pouze pokud je ohrožen život nebo zdraví lidí. Že se v nich může dít mimo dozor státu mnoho nepěkných věcí? Ano, ale děje se v nich také mnoho věcí krásných a tím nejkrásnějším je, že v nich může být člověk sám sebou.
Daniel Kroupa: Angela Merkelová. Šedá myš se proměnila v nejvýznamnější političku světa
„No, s tou to teda nevyhrajou,“ řekl mi v roce 2000 polohlasem do ucha tehdejší předseda ODS.
Součástí sféry soukromé je totiž i sféra intimní, kterou je třeba obzvláště chránit před vnějšími zákroky, a jenom já musím mít právo rozhodovat o tom, koho a do jaké míry do ní vpustím.
Abych totiž mohl být skutečně lidskou bytostí, schopnou jednat nezávisle na druhých, musím si některé věci vyřizovat jenom sám se sebou. Nedivte se tedy, že jsem opět nervózní, když někdo začne mluvit například o sexuální orientaci. Ta totiž spočívá v sexuálních preferencích a ty jsou výsostnou součástí mojí intimity.
Nechtějte proto, prosím, po mně, abych někomu posuzoval ty jeho, abych je zakazoval nebo schvaloval, abych o nich vůbec mluvil. Bojím se, že pak bude chtít, abych i já mluvil o těch svých, což rozhodně odmítám
Intimita a soukromí jsou zkrátka hodnoty, které je třeba chránit vůči státu i vůči komukoli jinému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.