Daniel Kroupa: Bezdomovci
Máme teplý podzim a mnohý z nás si libuje, že přes den nemusíme topit a když vysvitne sluníčko, můžeme posedět u kávy i venku.
Zároveň je ale jasné, že už nebude trvat dlouho a přitrhne zima. Bude-li teplejší než loni či naopak studenější, to nevíme, ale jisté je, že před mrazivým povětřím se stáhneme do našich domovů a zasedneme u kamen. Tedy v případě, že nějaký domov máme.
Daniel Kroupa: Angela Merkelová. Šedá myš se proměnila v nejvýznamnější političku světa
„No, s tou to teda nevyhrajou,“ řekl mi v roce 2000 polohlasem do ucha tehdejší předseda ODS.
Ano, chci dnes mluvit o lidech, kteří žijí na ulici a pro které se vžilo jméno „bezdomovci“. Potkávám je častěji, než bych si přál a jejich existence ve mně budí hněv. Ne na ně. Ale na naše komunální politiky, kteří, domnívám se, pro ně dělají málo.
Nejsou-li si vědomi své sociální odpovědnosti, měl by je pohnout obyčejný lidský soucit. Pod politickým tlakem nejsou zřejmě proto, že bezdomovci k volbám nechodí.
Zlobí mě také to, že naši zodpovědní činitelé dávají zastáncům minulého režimu laciné argumenty. Komunisté říkají: „Podívejte se, jak kapitalismus zachází s lidmi, tohle za nás nebylo“.
Přiložit ruku k dílu
Pravda, nebylo, platil paragraf o příživnictví, který umožňoval každého, kdo nemohl v občanské legitimaci vykázat razítko zaměstnavatele zatknout a případně ubytovat v nápravně výchovném zařízení. Lidi s mentální nedostatečností pak rovnou poslat do psychiatrického zařízení.
Daniel Kroupa: Sláva hrdinům
V době, kdy probíhala válka v Iráku, jsem při cestě na konferenci do USA navštívil stát Michigan. Jeho hlavním městem je Lansing a, podobně jako ve Washingtonu, i zde mají svůj kongres.
Demokratický stát respektuje práva a svobody svých občanů, včetně svobody rozhodnout se žít mimo ekonomický systém, mimo sociální a zdravotnický systém prostě na ulici.
I takoví lidé jsou, jenže mezi bezdomovci těch, kteří se svobodně rozhodli pro takový způsob života je výrazná menšina. Ty ostatní do této situace přivedl alkohol, hazardní hry, rodinné konflikty a podobně. Vysoké procento mezi nimi však tvoří lidé, kteří jsou v této situaci zcela nevinně a nedokáží bez pomoci nalézt cestu ven.
Státní instituce za 28 let prokázaly, že si s problémem bezdomovectví neví rady. Jsou zde však různé neziskové organizace, které mají s pomocí lidem v nouzi letité zkušenosti a jistě mohou nabídnout přijatelné řešení. Neuškodí proto, pokud voliči, zejména ve velkých městech, vyvinou na své zastupitele tlak, aby v této věci nezůstali nečinní jako obvykle.
Náš hněv na politiky je však pokrytecký, pokud sami nepřiložíme ruku k dílu. Vůči lidem bez domova bychom se neměli stavět do pozice soudců a měli bychom překonat odpor vůči nim.
Nemají se kde umýt a vyprat šaty, ale to, že nám nevoní, by nemělo bránit tomu, abychom s nimi navazovali normální lidské kontakty a pokud o to budou stát, pomohli jim. Podle mých zkušeností jsou většinou vděční i za malý příspěvek. Zvláště když venku mrzne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.