Daniel Kroupa: Existenční dilema sociální demokracie

Jan Hamáček
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Hamáček

Průzkumy veřejného mínění signalizovaly pokles preferencí České strany sociálně demokratické již delší dobu.

Nikdo ale nepředpokládal, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 dostane pouhých 3,95 procent hlasů. Tento výsledek naznačuje, že se nejedná o pouhý výkyv jinak stabilní voličské podpory způsobený chybou či chybami vedení, ale že se děje něco vážnějšího.

Lukáš Jelínek: Za krizi ČSSD nemůže, ale chyby dělá

Předseda ČSSD Jan Hamáček

Mohli jsme být rozuzlení problémů blíž.

Analýzy volebních výsledků sice ukazují, že jim velkou část tradičního elektorátu odčerpalo hnutí ANO, skutečné příčiny úpadku naší nejstarší politické strany však zcela nevysvětlují.

Mnohé totiž nasvědčuje tomu, že se sociální demokracie dostala do dalšího bodu historického obratu, v němž bude nucena učinit zásadní rozhodnutí o své identitě: má i nadále být stranou dělnickou nebo se přihlásit k programu nové levice? Zdá se, že tyto dva směry jsou neslučitelné.

Období hospodářské prosperity 60. let v západních zemích ukázalo, že dělnictvo přestalo být revoluční silou bojující o zavedení socialismu. Místo toho většinou holdovalo něčemu, co marxisté nazývají maloburžoazními ideály: mít jisté zaměstnání, slušný plat, vlastní domek se zahrádkou a dovolenou u moře pod palmami. Když to pozdní kapitalismus dokázal zajistit i lidem pracujícím manuálně, neměli důvod jej svrhávat. 

Dělníci a konzervativní vrstvy společnosti

Petříček: Ministři ČSSD jsou připraveni rezignovat. Vadí mi nedodržování ústavy

Tomáš Petříček (ČSSD)

Vládní krize mezi koaličními partnery ANO a ČSSD stále není u konce. Přestože proběhlo hned několik schůzek s prezidentem Milošem Zemanem. Rozpadne se vláda?

Nová levice v USA, zrozená z odporu k válce ve Vietnamu si ošklivila násilí a přestala proto mluvit o revoluci. Její teoretici hovoří o radikální sociální změně, která má vést k důslednému prosazení ideálu rovnosti. Nestačí pouhá rovnoprávnost, kterou deklaroval klasický liberalismus, ale faktická rovnost ve všech vrstvách a oblastech společenského života.

Nositelem této změny mají být menšiny, které se cítí být utlačované a dožadují se rovného postavení a zastoupení: lidé jiné barvy pleti, ženy, imigranti a LGBT komunita. Rovnost a diverzita je společným jmenovatelem ideologických zdrojů této nové levice ať už se mluví o antirasismu, feminismu, multikulturalismu či politické korektnosti.

Problém, před kterým stojí sociální demokraté nejen u nás, ale i v zahraničí je, že ideály nové, liberálně progresivní levice, rozvinuté v USA na akademické půdě a hájené liberálními médii, narážejí nejvíce v dělnické třídě a v méně vzdělané části společnosti.

Petr Holec: Pro důstojný odchod z vlády potřebuje ČSSD víc než Šmardu

Předseda ČSSD Jan Hamáček a statutární místopředseda strany Roman Onderka

Je léto, což poslední dva roky znamená, že se ČSSD pře s prezidentem Milošem Zemanem o svého ministra. Tentokrát je to jen místo ministra zahraničí šéf kultury, jehož chce strana vyměnit, a prezident jí v tom vlastní intepretací ústavy brání.

Ti, kteří bývají nazýváni prostými lidmi, nechápou, proč by měli měnit způsob svého vyjadřování a chování podle předpisů nějakých minorit a ani ideál sociální rovnosti je příliš neoslovuje. Mají svoje předsudky a stereotypy, které jim dosud pomáhaly orientovat se v prostředí, ve kterém žijí a které jsou osvědčené.

Dělníci totiž patří k sociálně nejkonzervativnějším vrstvám společnosti a ideály progresivních liberálů jsou jim spíše protivné. Mají svoje problémy, spojené s globalizací a jsou rozezleni, že se jejich zájmů nikdo nezastává. Proto se od sociálních demokratů odvracejí k pravicovým populistům a pomáhají jim vyhrávat ve volbách.

Daniel Kroupa

Pokud se sociální demokraté dostatečně rychle nerozhodnou, zda zůstanou stranou dělnickou či zda se stanou moderní stranou minorit a včas nepřizpůsobí svému rozhodnutí politickou strategii, hrozí, že zmizí ve volbách do Sněmovny pod čárou ponoru a už se nevynoří. Budou chybět? Někomu jistě ano.

Autor je publicista