Co zabrání bobru evropskému v ničení vzácných stromů?

Bobr mění krajinu okolí řek, ničí stovky stromů, narušuje stabilitu břehů a nemá přirozeného nepřítele. Jeho odlov či odstřel je stále nezákonný a jiná účinná zbraň vedoucí k jeho regulaci prý neexistuje. Už několik let devastuje vzácné dřeviny zámeckého parku v Lednici, který je součástí světového dědictví UNESCO.

Loni památkáři vyčíslili škody na 7 miliónů korun. Řešení v tuto chvíli neexistuje. Plot, který by zamezil přístupu bobra a další dravé zvěře, nebude. Proti projektu se postavili ochránci přírody. Plot by podle nich bránil rozmnožování živočichů a jejich volné migraci.

Oto Bernad, správce lednického parku, ukazuje na platan starý 160 let: „Bobr nám začal ožírat kořenové náběhy, on si odstraní kůru, když se nedostane ke kmeni, tak si aspoň vyhrabe kořen. Když sežere kůru, umožní vstup dřevokazných hub. A když si uvědomíme, že ten strom tady roste 160 let, tento má průměr 120 - 130 cm, možná víc ve 130 cm výšky, to je pro nás za našeho života nenahraditelná škoda.“

Do boje s bobrem nasadili v parku dá se říct všechny zbraně, zkoušeli dokonce i vlčí trus, různé nátěry. Jaké jsou další možnosti? „Teď nám zoologové doporučili další nátěr, který stojí v přepočtu asi 2500 Kč. Jedna nádoba toho nátěru vyjde na natření tří až čtyř stromů. Takže to je asi 2,5 až 3 milióny za jeden nátěr na všechny stromy. To ještě neřeší, jak to technologicky zvládnout s počtem lidí, co mám, kteří tady mají vykonávat i jinou práci,“ stěžuje si správce.

Podle posledního sčítání žije v celé republice asi 3500 bobrů, v dolních úsecích řek Moravy a Dyje jich je zhruba sedm stovek. Že je situace vážná, potvrzují i někteří ochránci přírody, jako například předseda břeclavského svazu Otakar Pražák. Ten už dlouhodobě prosazuje regulovaný odstřel bobra.

Na nového a nezvaného souseda si místní podle Pražáka rychle zvykli, soužití s ním řeší po svém. „Místní lidé se už specializují na jeho nezákonný odlov, je brán za vítanou pochoutku, dělají se z něho klobásy, guláš, smažený jako řízky, lidé už se s ním učí žít po svém, mám na mysli ty místní. Dneska je administrativa strašně zdlouhavá a složitá. Lidé už nechtějí podstupovat úřední martyrium, aby čekali několik týdnů, až jim úředník dá výjimku, aby mohli zbourat hráz, oni ho zastřelí a snědí a mají po problému.“

Podle Anny Hubáčkové z Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyplatil loni krajský úřad jako náhradu za škody způsobené bobrem 14 miliónů korun, za posledních deset let přes 68 miliónů.

V Břeclavi mají s bobry také své zkušenosti. Tady totiž svými norami poškozují břehy a hráze v okolí Dyje. A občas u toho mají i své diváky, lidská přítomnost jim zdá se nevadí. Místní městská policie v průběhu minulého roku už čtyřikrát pomáhala u jejich odchytu, dvakrát lovila mláďata z kanálových vpustí a dvakrát bobry strážníci naháněli přímo v ulicích města.

První větší škody začali bobři v Břeclavi páchat už kolem roku 1995, vzpomíná místostarosta města Jaroslav Parolek z ČSSD. Bobři ale netrápí jen jih Moravy, pravidelně svou činností zaplavují například krajskou silnici u Měřína na Žďársku. Na rybníku Polovec a proti proudu také na Křivém potoce si už devět let staví své hráze. Tak šikovně, že zvednou hladinu vody a ta se rozlévá pod koly aut i traktorů, které jezdí přes mostek na okolní pole.