Co brání zavedení přesnějších PCR testů do škol?
Povinné testování dětí ve školách znovu rozvířilo diskusi o vypovídací hodnotě antigenních testů na covid-19. Eva Kézrová proto v dnešním Zaostřenu pátrala po tom, za jakých okolností by je mohly nahradit přesnější, ale zatím stále drahé PCR testy.
Dvoutýdenní testování žáků antigenními testy odhalilo jen minimum nakažených covidem-19. Epidemiologové, ale i mnozí ředitelé škol by proto dali přednost testům PCR, které jsou přesnější, ovšem dražší.
Radka Klápová, Český červený kříž
David Doležil, ředitel Městské polikliniky Praha
David Švec, Biocev
Pavel Dřevínek, Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol
Ruth Tachezy, Přírodovědecká fakulta UK
Milan Řepka, mluvčí VZP
Václav Navrátil, Diana Biotechnologies
Existují ale možnosti, jak tyto testy zlevnit nejen pro použití ve školách, ale i ve firmách, kde by se tak mohlo testovat jen jednou týdně. Ať už jde o automatizaci analýz anebo samoodběry.
Podle odborníků by se cena PCR testů mohla přiblížit úhradě zdravotních pojišťoven za antigenní testy, které je díky výjimce ministerstva zdravotnictví už snadné prodávat. Naopak tím, že pojišťovny hradí jen PCR test na žádanku, musí si samoplátce pěkně připlatit, nejčastěji kolem 1700 korun.
Nejdřív jsme antigeny vítali
Když se loni na jaře i u nás objevil koronavirus, musely zdravotnické laboratoře nejprve projít přísným certifikačním procesem, aby mohly dělat PCR testy na SARS-CoV-2 a jejich počet se zvyšoval postupně. Už o pár týdnů později se ale na našem trhu objevily antigenní testy, které nepotřebovaly dva dny na prokázání viru, ale jen pár minut.
Čtěte také
Pro odborníky nic nového, tento typ testů je totiž klasickou pomůckou pro diagnostiku nejrůznějších nemoci.
Což potvrzuje i přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Dřevínek. Testy totiž používají k orientačnímu vyšetření pacienta s příznaky, aby si potvrdili správný směr léčby.
Princip antigenních testů je ale jiný než u testů PCR. Zkušenosti navíc ukazují, že u respiračních infekcí nejsou antigeny příliš průkazné, a to ani u běžných virů chřipky.
V Motole totiž provedli hned dvě klinické studie, které potvrdily, že antigenní testy zachytí jen člověka s vysokou virovou náloží, tedy, když už má nějaké příznaky, zatímco PCR testu stačí i malé množství. Antigenní testy tak mohou při odhalování koronaviru SARS-CoV-2 fungovat jen tehdy, pokud se používají pravidelně a opakovaně.
Kvalita antigenů? Věčná otázka
Problém je i v tom, že na trhu je obrovské množství antigenních testů, které si můžete koupit prakticky kdekoli. Podle vládního rozhodnutí jsou antigenní testy na covid-19 určeny pro plošné testování, a to dobrovolné, anebo povinné.
Pro tyto případy si dovozci museli zažádat u ministerstva zdravotnictví o výjimku pro laické použití testů, tedy pro samotestování. Výjimek je aktuálně 773, přičemž kritéria pro její udělení jsou docela mírná.
Čtěte také
Navíc – evropská certifikace může být v případě čínských výrobků nahrazena prohlášením o shodě a citlivost testů se dokazuje klinickou studií na vzorku 100 vyšetřených osob.
V praxi se teď během testování ve školách často stávalo, že antigenní test označil za pozitivní i dítě, které vir nakonec podle PCR nemělo.
Všichni dovozci testů si od prvního května musejí o výjimku zažádat nově, ale podmínky jsou prakticky stejné. Navíc ministerstvo deklaruje udělení výjimky během pěti až deseti dní, takže je zřejmé, že nikdo testy fyzicky neprověřuje, což je podle ředitele Městské polikliniky v Praze Davida Doležila poněkud nestandardní.
Antigeny a byznys?
I viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je přesvědčená, že by ministerstvo mělo prověřovat kvalitu testů a pravidelně kontrolovat jejich citlivost. Zatím se ale nic neprověřuje – asi i proto, aby nám nechyběly antigenní testy pro povinné testování ve firmách i školách.
Čtěte také
Testy jim dodává přímo stát a jsou to dva čínské výrobky, ze kterého teď jen jeden prochází validačními testy. Na druhou stranu, právě díky této povinnosti se antigenní testy staly dobrým byznysem, který hradí zdravotní pojišťovny.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Milan Řepka tvrdí, že VZP tak financuje zdraví dvou třetin našich obyvatel. Od listopadu do února za „plošné“ antigenní testování zaplatila téměř 130 milionů korun.
Naproti tomu přesnější PCR test na covid-19 proplácí pojišťovna pouze na doporučení lékaře nebo hygieny. A tady se během roku platba změnila, vzhledem k tomu, jak se vyvíjel samotný proces testování. Loni na jaře to bylo 1 674 korun. K částce za analýzu ale musíme připočítat ještě úhradu za odběr. Ta se letos zvýšila, ale přesto je 157 korun podle ředitele Městské polikliniky v Praze Davida Doležila částka poměrně nízká.
Celkově tak test PCR indikovaný lékařem stojí zdravotní pojišťovnu 1 270 korun. Když ale budete potřebovat tento test jako samoplátce, třeba kvůli dovolené, tak zaplatíte výrazně víc. Laboratoře mají nejrůznější příplatky, nejčastěji za anglický certifikát anebo za rychlost. Výsledek PCR testu do půl dne může stát klidně i 4 tisíce korun.
Testy ze slin?
Laboratoře výzkumného centra Biocev připravují velkokapacitní laboratoře pro analýzu až dva tisíce vzorků denně ze slin. Ta se zatím rozjíždí, přičemž primárně má sloužit školám a firmám.
Čtěte také
Další variantou může být i kombinace antigenního a PCR testování, ať už pro firmy či školy.
Tak, jako si to vyzkoušela například společnost Zentiva, která PCR metodou plošně testovala jen 15 procent zaměstnanců, nezbytných pro chod podniku. Je potřeba vymyslet nějakou strategii, jejímž základem podle odborníků jsou jednoznačně specializované laboratoře.
Celý pořad Zaostřeno Evy Kézrové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Praha i kraj chtějí PCR testy do škol. Podle laboratoří jsou levnější než ty antigenní, stát váhá
Vedení Prahy i středních Čech chce po státu, aby pro školy proplácel PCR testy ze slin. Ty jsou šetrnější, spolehlivější a jak tvrdí výrobci i levnější než antigenní sady.
-
Epidemiolog Smejkal: Ve školách musíme začít testovat PCR testy, potřebujeme finanční covidový fond
Jaká je nyní epidemiologická situace v Česku? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného s epidemiologiem a vedoucím odborné skupiny MeSES Petrem Smejkalem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.