Otázky a odpovědi: Co pro mě znamená, že mám negativní antigenní test? Můžu si užít Velikonoce?
Může být negativní antigenní test na covid pomyslnou povolenkou k velikonočnímu setkávání? Tuhle otázku si před prodlouženým víkendem asi klade mnoho lidí. Odpověď nabídne nový seriál Plusu s Evou Kézrovou z vědecké redakce.
Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.
Každý zaměstnanec musí jednou týdně podstoupit antigenní test na covid-19 a do práce může chodit, jen pokud je výsledek negativní. Znamená to, že těch sedm dní do dalšího testování můžeme být v klidu a koronavirus příliš neřešit? Co nám vlastně negativní antigenní test říká?
Že ve chvíli, kdy jsme antigenní test podstupovali, tak jsme pravděpodobně neměli v sobě koronavirus SARS-CoV-2 a nebyli infekční.
Čtěte také
Důležité je to pravděpodobně, protože tyto rychlé, screenovací testy odhalí koronavir až od určitého množství, nízkou dávku nezachytí. Ale podobně jako u PCR testů výsledek platí jen pro ten daný okamžik.
Už pár hodin poté se můžeme nakazit koronavirem, aniž bychom o tom věděli, protože můžeme být i bezpříznakoví.
Je to tak trochu jako těhotenství. Pokud mám negativní těhotenský test, tak v případě, že žiju s partnerem, tak za týden můžu být těhotná, ale zjistím to až dalším testem. A stejné je to i s covidem, protože jeho inkubační doba je dva až čtrnáct dnů, takže negativní test je důležitým výsledkem opravdu jen pro danou chvíli.
Hodně se mluví o tom, že antigenní testy nejsou tak přesné jako standardizované PCR testy. Podle některých studií správně odhalí jen sedm z deseti vzorků, podle jiných dokonce ještě výrazně méně. Je i to důvod, proč ani aktuální negativní výsledek antigenního testu není zárukou, že nemám covid-19?
Je to jeden z důvodů, u nás se teď používá několik desítek antigenních testů hodně rozdílné kvality, ale tomu se budeme podrobněji věnovat jindy.
Čtěte také
Výsledek testu výrazně ovlivňuje také technika odběru, ať už jde o hluboký stěr z nosohltanu anebo jen takové pošimrání v nose, je nutná určitá zručnost.
A to stejné platí i u vyhodnocení antigenního testu, především u těch nižších náloží viru je potřeba mít opravdu dobré a zkušené oči, aby viděly ty dvě pozitivní čárky.
Někteří lidé mají pocit, že když mají negativní antigenní test, tak nemusejí dodržovat to známé pravidlo 3R – roušky, ruce, rozestupy. V místnosti si roušky klidně sundávají, ale i z toho, co jsme už slyšeli, to asi není dobrý nápad.
To určitě není dobrý nápad. Musíme si uvědomit, že koronavirus SARS-CoV-2 se venku šíří především kapénkami a je prokázáno, že ty mohou doletět třeba i na vzdálenost osmi metrů. A uvnitř se k tomu přidávají ještě i daleko menší, takzvané aerosolové částice, které se vznášejí ve vzduchu a vydrží tam i několik hodin.
Čtěte také
Upozorňuje na to docent František Lízal z Fakulty strojní Vysokého učení technického v Brně: „Pokud jsem s někým uzavřený v jedné místnosti, tak i přesto, že máme nasazené roušky, se nějaké množství částic, které nazýváme aerosoly, dostanou do ovzduší. A tyto aerosoly se rozptýlí po celé místnosti velice rychle a rozmístí se prakticky rovnoměrně. Z toho pohledu není dobré si v práci sundávat respirátor.“
Zkrátka bez ohledu na výsledky covidových testů musíme dělat všechno pro to, abychom se nenakazili.
Související
-
Konvalinka: Čísla začínají vypadat optimisticky. A právě proto potřebujeme lockdown o Velikonocích
Denní přírůstky nakažených se v Česku dále snižují a experti už mluví o začátku konce pandemie. O pozitivním trendu mluví i biochemik Jan Konvalinka.
-
Způsob, jakým vláda řídí očkování v Česku, není etický, umírá kvůli tomu víc lidí, míní etik Černý
Za neetické považuje David Černý třeba hromadné očkování učitelů na úkor ohrožené skupiny starých lidí. Anebo přednostní očkování policistů a hasičů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.