Civilizace: Doba ledová nebyla jen ledová

Knize prof. Rudolfa Musila a ilustrátora Petra Modlitby jsme zasvětili hlavní téma Magazínu Leonardo Civilizace s premiérou 8. srpna. Mnohé se přitom do magazínu nevešlo. Prof. RNDr. Rudolf Musil, Dr.Sc., je mezinárodně uznávaným kvartérním paleontologem a geologem. Svou kariéru spojil především s Moravským zemským muzeem a Masarykovou univerzitou, kde stále přednáší na Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty. Prof. Musil je autorem více než 300 odborných publikací, včetně 17 monografií a odborných knih, které vyšly u nás i dalších 11 zemích Evropy a Ameriky.

Jak došlo k seznámení autorů? Jak vznikaly kresby pro knihu Morava v době ledové? Co všechno víme o hyenách a lvech v dobách minulých? Nejen o tom jsme si s prof. Rudolfem Musilem a Petrem Modlitbou povídali.

Morava v době ledové
„Poslední glaciál trvá přibližně 110 000 let. Období posledního glaciálu je klimaticky mnohem složitější, než jsme si jej na základě dřívějších názorů a na základě fosilních půdních komplexů ve spraších představovali. Pro celý glaciál byly charakteristické teplotní oscilace různé intenzity. Teplé a studené oscilace různé délky a různé intenzity byly mnohem hojnější, než jsou ve spraších zachovány. Hodně lidí, když slyší název ledová doba – glaciál, se domnívá, že velmi chladné podnebí bylo po celou dobu. Není tomu tak." Kniha připomíná multidisciplinární souhrn znalostí o dobách ledových i zcela konkrétní informace o Moravě. Například si s profesorem Musilem můžete projít výjimečné moravské pleistocénní lokality a dozvědět se řadu zajímavostí o nálezech. Některá z míst připomínají také ilustrace Petra Modlitby, které vznikaly na základě konkrétních lokalit, nejde tedy o tradiční ideální krajiny. Například obrázek lva s jelenem, ke kterému se stahují hyeny, byl vytvořen u jeskyně Švédův stůl, která se proslavila právě nálezy hyeních a lvích kostí.

Mamuti v prachové bouři|foto: Petr Modlitba

Po přečtení knihy pro vás Morava v době ledové rozhodně nebude neznámou krajinou. Možná vám přijde velmi důvěrně známá: „Ještě před 25000 lety vypadala naše krajina úplně jinak než dnešní. Morfologie povrchu byla sice stále stejná, jak je tomu dnes, ale jak rostlinný pokryv, tak i skladba zvířat byly jiné. Po celý rok bylo mnohem méně dešťových srážek, bylo velké sucho. Sněhová pokrývka v zimě nedosahovala v nížinách ani 20 cm. Pokud pršelo, jednalo se spíše o přívalové deště, které zaplavovaly údolní nivy větších řek. Průměrné roční teploty byly nižší, zima trvala déle, než je tomu dnes. Zato v létě byly teploty poměrně vysoké. Bylo to typické kontinentální klima.“