Chvojník čeká na úplněk

Uprostřed noci vylučuje rostlina chvojník druhu Ephedra foeminea průsvitné kapky sladké šťávy a láká jimi noční hmyz. Chvojník nemá květy podobně jako jehličnany a cykasy. Kapky vylučované samičí šišticí slouží k lapání pylu přinášeného hmyzem. Když opylovač usedne na šištici a dostane se do kontaktu s kapkou, přejdou všechna pylová zrna z povrchu jeho těla do kapky. Přes kapku se dostanou na samičí šištici a tam zajistí vznik semen.

Chvojníky jsou připravené k opylení jednou za rok, vždy ve stejnou dobu. Švédské botaničky Catarina Rydinová a Kristina Bolinderová z univerzity ve Stockholmu se v roce 2013 vypravily pozorovat opylení chvojníků na Balkán. Mohly ale jen vzpomínat na to, jakou noční podívanou jim v předešlém roce řecké chvojníky připravily. Tentokrát neviděly na šišticích chvojníku Ephedra foeminea jedinou sladkou kapku. Co se stalo? Zamyšleně hleděly k nebi plnému hvězd. Vloni jim na nočních výpravách svítil Měsíc. Letos ale červencový úplněk propásly a přijely až po něm.

„Třeba potřebuje chvojník úplněk,“ napadlo je, ale vzápětí tuhle myšlenku zapudily.

Řada živočichů potřebuje k synchronizaci svých životních aktivit Měsíc, například někteří krabi a mořští ptáci. Měsíc ale hraje významnou roli i v životě korálů nebo některých brouků vrubounů z příbuzenstva egyptských skarabeů. Rostlinu, která by reagovala na měsíční svit, ale botanici neznali. Rydinová a Bolinderová přesto prošly své záznamy a nevěřily svým očím. Lákání opylovačů sladkými kapkami pozorovaly v minulých letech skutečně za nocí, kdy na nebi naplno svítil Měsíc.

Logo|foto:Český rozhlas

Na ověření divoké teorie musely obě Švédky počkat na červenec 2014. Tentokrát si daly záležet, aby do Řecka dorazily včas. Chvojníky je nezklamaly. V období kolem úplňku uvolňovaly samičí šištice rostlin spoustu kapek sladké šťávy.

„Za měsíčných nocí se tyto opylovací kapky třpytí v paprscích světla Měsíce jako diamanty. Nabízejí člověku úžasnou podívanou,“ popisuje Catarina Rydinová noční výpravy za chvojníkem. Ze stejného důvodu zřejmě kapky lákají i noční hmyzí opylovače.

Catarina Rydinová a Kristine Bolinderová objev zveřejnily ve vědeckém časopise Biology Letters. Chvojník Ephedra foeminea se tak stal první rostlinou, o které víme, že se řídí fázemi Měsíce. Jiné druhy chvojníků nespoléhají při přenosu pylu na hmyz, ale na vítr a na měsíčním svitu závislé nejsou. Záhadou zůstává, jak Ephedra foeminea pozná, že na nebi svítí úplněk. Švédské botaničky spekulují, že by chvojník mohl reagovat na intenzitu světla, ale nevylučují ani to, že rostlina vnímá změny v gravitačních silách. Otevírá se i otázka, nakolik vadí chvojníkům stále silnější světlo z lidských sídel. Rydinové a Bolinderové se zdá, že se tyto rostliny stěhují od zdrojů tzv. světelného znečištění rok od roku stále dál.

Zdroj: Biology Letters