Chudí a z podceňované menšiny. Afroameričané Rudolphová a Beamon změnili sportovní dějiny
Bob Beamon a Wilma Rudolphová. Jména, která dnes něco řeknou jen několika zasvěceným, nebo pamětníkům dvou olympiád – římské v roce 1960 a mexické v roce 1968. Příběhy dvou sportovců spojují nejen skvělé výkony, které podali, a to, že oba byli Afroameričané, ale také chudé poměry, ze kterých vzešli. V Portrétech je připomene historik Jan Adamec.
Byla to senzace: v roce 1956 na olympijských hrách v Melbourne získala americká štafeta na 4krát 100 metrů bronzovou medaili. Mezi běžkyněmi byla i šestnáctiletá Wilma Rudolphová – dívka, o které lékaři prohlásili, že nikdy nebude chodit. V útlém věku totiž onemocněla obrnou.
Nakonec se za tři roky chodit naučila a nejen to, začala běhat. Skvělou formu potvrdila na olympiádě v Římě v létě 1960, odkud přivezla do USA tři zlaté medaile: za běh na 100 metrů, na 200 metrů a znovu za štafetu na 4krát 100 metrů.
Afroameričanka Rudolphová pocházela z mimořádně chudých poměrů, doma bylo devatenáct dětí. „Když jsem chtěla, aby na mne při obědě něco zbylo, musela jsem být rychlá,“ žertovala jednou Rudolphová v odpovědi na dotaz novináře, proč je tak rychlá.
Vyhrnul si nohavice
Jak ale upozorňuje historik Jan Adamec, v případě jejího vítězství nešlo jen rychlý běh. Rudolphová zásadním způsobem ovlivnila nazírání bělošských Američanů na atletiku, speciálně pak na afroamerické sportovce.
Důrazem na ženství se vymykala stereotypnímu zobrazování atletek jako svalnatých, nepřitažlivých žen. Římská olympiáda byla v USA první, kterou s malým zpožděním, téměř živě, vysílala televize – Rudolphová se tak stala jednou z prvních sportovních celebrit.
Něco podobného zažil o osm let později i Bob Beamon. Tento americký dálkař se proslavil na olympijských hrách v Mexiku. Jeho „skok do 21. století“, jak o něm psali novináři, byl dlouhý 890 centimetrů a znamenal nejen zlatou medaili, ale také nové světové maximum. Rekord vylepšil o 55 centimetrů a držel ho dlouhých 23 let. Až v roce 1991 jej o pět centimetrů překonal Beamonův krajan Mike Powell.
Beamon se ke svému fenomenálnímu skoku už nikdy nepřiblížil. Někteří odborníci výkon zpochybňovali, pravdou je, že k němu přispěly ideální podmínky, například řídký vzduch ve vysoké nadmořské výšce.
Beamon po ukončení kariéry vystudoval sociologii na univerzitě Adelphi, kde zároveň působil v místním basketbalovém týmu. Začal také organizovat sbírky pro postižené děti, občas se objevil jako host na významném atletickém podniku.
Beamon, rodák z předměstí New Yorku, navštívil v roce 2013 atletický podnik Zlatá tretra v Ostravě. I tam ochotně a s nadšením vyprávěl o svém rekordním skoku.
Do dějin mexické olympiády se zapsal i svým tichým gestem, kterým chtěl upozornit na postavení Afroameričanů v USA: při přebírání medaile byl bos a vyhrnul si nohavice, aby byly vidět černé ponožky.
Související
-
George Best, první fotbalová celebrita. „Někdy to vypadalo, že má šest nohou,“ říkali o něm
Letos tomu bylo padesát let, co Manchester United vyhodil ze svého týmu legendárního fotbalistu George Besta. Patřil k nejtalentovanějším fotbalistům všech dob.
-
Legendární závodník Fangio. Politici mu pomáhali k závodním vozům, unesli ho kubánští revolucionáři
Automobilový závodník Juan Manuel Fangio patří k velkým postavám motoristického sportu. V dobách, kdy se pilotům mohlo o bezpečnosti zdát, získal pět titulů mistra světa.
-
Legendární boxer Vilda Jakš měl bojovné srdce, rychlé nohy – a strach z létání
Jméno Vildy Jakše, který od roku 1929 slavil první úspěchy v amatérském boxu, bylo za první republiky pojmem. Talentovaný boxer patřil mezi československé sportovní hvězdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
