Charlie Chaplin – bohatý, úspěšný a nešťastný

28. prosinec 2017
Charlie Chaplin (1915)

Byl prvním filmovým hercem, který se stal masovým idolem v globálním měřítku. Charlie Chaplin (1889-1977), herec a režisér, který z grotesek vyrostl až k sociální a politické satiře.

V dětství žil ve velmi neurovnaných poměrech - oba rodiče byli nepříliš úspěšní herci; otec alkoholik zemřel nedlouho po Charlesově narození na cirhózu jater a matka trpěla těžkou duševní nemocí, takže děti vyrůstaly jeden čas v chudobinci.

Pozdější slavný komik tak chodil za celý život do školy dohromady asi jen šest měsíců a už jako dítě tvrdě pracoval – byl třeba poslíčkem, tiskařským pomocníkem, otevíračem dveří v ordinaci lékaře nebo kamelotem. K herectví se dostal jako desetiletý v londýnských kabaretech.

Trnitá cesta k tuláckému převleku

S jedním z nich vyjel do USA, kde si ho koncem roku 1913 všimli v Los Angeles producenti z filmové společnosti Marka Senetta Keystone Studios a podepsali s ním jednoletý kontrakt. Chaplin pro ně v průběhu jednoho roku natočil 35 krátkých grotesek a jeden dlouhometrážní snímek.

Jeho první (třináctiminutový) snímek Making a Living, který se začal natáčet koncem listopadu 1913 a byl dokončen za tři dny, nebyl moc úspěšný, možná i proto, že si Chaplin do filmu přinesl svou divadelní masku nepříliš sympatického a zchátralého anglického gentlemana v žaketu, s monoklem, cylindrem na hlavě a nezvykle upraveným knírem.

Charlie Chaplin v roce 1915

Už ve svém druhém snímku Kid Auto Races at Venice (česky Chaplin v zábavním parku), který měl premiéru 7. února 1914, se Chaplin objevuje v tuláckém převleku s knírkem, buřinkou a hůlkou.

Nejen smích, také soucit

Na konci roku 1914 podepsal Chaplin nový kontrakt s majiteli společnosti Essaney, pro kterou natočil v letech 1915/1818 celkem 15 krátkých filmů. Za vrchol jeho krátkometrážní tvorby je považováno dvanáct snímků, které v letech 1916/1917 natočil ve společnosti Mutual Film Corporation. K nejznámějším patří snímky Chaplin hasičem, Chaplin vystěhovalcem, Chaplin odhadcem v zastavárně či Chaplin strážcem veřejného pořádku.

Charlie Chaplin v roce 1918

Své filmy vytvářel od námětů přes scénář a režii až po hraní v hlavní roli; byl prvním člověkem, který se stal masovým idolem v globálním měřítku. Ve své vlastní společnosti First National natočil pak v letech 1918/1923 devět snímků, mimo jiné v roce 1921 slavný film Kid (příběh tuláka a malého opuštěného chlapce).

Chaplin o něm tehdy řekl: "Chci natočit vážný film, který pod komickými epizodami bude skrývat ironii, soucit a satiru.“ V roce 1919 společně s Mary Pickfordovou, Douglasem Fairbanksem a Davidem Wark Griffithem založil společnost United Artists, pro kterou v letech 1923/1952 natočil osm filmů, mezi jinými i Zlaté opojení, Světla velkoměsta, Moderní dobu a Diktátora.

Cahrlie Chaplin ve filmu Diktátor (1940)

Komu vadil Chaplin?

Chaplinův film Moderní doba (1936) je satirickou komedií, která si bere na mušku svět moderní průmyslové výroby a zachycuje i tíživou bídu za světové hospodářské krize 30. let. V některých zemích, například v Hitlerově Německu a fašistické Itálii, byl však film pro údajnou propagaci komunismu zakázán.

Pro značné sympatie k drobným, utiskovaným a pronásledovaným lidem odmítla i některá americká kina toto sociální drama promítat. Podobně zakázaný byl v evropských totalitních zemích i Chaplinův film Diktátor (1940), který se směsicí ironie a satiry pranýřoval právě manýry evropských diktátorů.

Charlie Chaplin ve filmu Kid (1921)

V obecném (zejména americkém) vnímání některé z Chaplinových filmů posouvaly jejich tvůrce na politické škále výrazně doleva. Vyčítáno mu bylo například i jeho vystoupení na manifestaci pro válečnou pomoc Rusku v San Franciscu, kde žádal o urychlené otevření druhé fronty.

V roce 1949 pak britský spisovatel George Orwell poskytl britské vládě seznam 38 lidí skutečně či domněle sympatizujících s komunismem, mezi nimi byl i Charlie Chaplin. Po válce už v USA naplno propukla kritika Chaplina pro jeho údajné sympatie s komunismem. Byl dlouhodobě terčem kritiky i pro svůj neuspořádaný milostný život (svatby s mladičkými dívkami, dramatické rozvody, okázalé bohatství – sám později uváděl, že měl milostný poměr se dvěma tisícovkami žen).

I v Evropě pod dohledem

V roce 1952, v době vrcholícího mccarthismu, byl poté z USA vyhoštěn pro své levicové a pacifistické názory. Verzí jeho odchodu z USA je několik: podle jiné mu byl zakázán návrat do USA cestou do Velké Británie na premiéru filmu Světla ramp a důvodem byly údajně nejen jeho levicové názory, ale i vysoký dluh na daních. Podle další verze se „jen“ odstěhoval.

Charlie Chaplin v roce 1915, film Chaplin tulákem

Sám Chaplin ve svém životopisu přechází tuto kapitlu konstatováním: „Odjeli jsme z USA, aniž bychom se tam chtěli kdy vrátit. Rozhodli jsme se, že zůstaneme v Evropě.“ To už měl za sebou svůj asi nejlepší film Pan Verdoux (1947) a v rodné Británii pak natočil ještě dva poslední filmy, Král v New Yorku a Hraběnka z Hongkongu.

Usadil se ve Švýcarsku poblíž Ženevského jezera; i tam byl ale pod policejním dohledem pro podezření ze sympatií s komunismem. V roce 1972 mu filmová akademie udělila speciálního Oscara a roku 1975 ho královna povýšila do rytířského stavu. Zemřel 25. prosince 1977 na rakovinu slinivky břišní.

Spustit audio
autor: David Hertl