Rudolf Plajner. Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu a dal facku ministru Čepičkovi
„Člověk žije tím, co udělal. Tím, co rozdal, tím, že potěšil, tím, že rozveselil oči. Tím, že hořel, aby se druzí ohřáli.“ Slova, která jako by nepatřila do dnešní doby. Jejich autorem je junácký náčelník Rudolf Plajner.
V čele Junáka stál dlouhá desetiletí a měl příležitost zažít úspěchy i pády, třikrát zažil likvidaci českého skautingu. Měl dost času na správná rozhodnutí i na chyby.
Čtěte také
Rudolf Plajner (1901–1987) se seznámil se skautským hnutím roku 1916. Do čela organizace byl postaven v září 1939 a prožil tak ve funkci náčelníka její tři zákazy: nacistický v roce 1940 a dva komunistické v letech 1950 a pak 1970.
Právě v souvislosti s posledním, „normalizačním“ zákazem skautského hnutí bývá Plajnerovo jméno zmiňováno nejčastěji v negativních souvislostech.
Plajner totiž po likvidaci Junáka přijal funkci ve vedení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a vydržel v ní až do roku 1977. Jeho oponenti to vysvětlují tak, že Plajner (kterému myšlenky socialismu nebyly nikdy cizí – ovšem ne myšlenky komunismu) skauty „přivedl“ do komunistického pionýra.
Neopouštějte děti!
Často bývá v této souvislosti citována jeho věta z počátku 70. let, adresovaná skautským vedoucím: „Neopouštějte naše děti!“ Někteří skauti si ji vykládali jako Plajnerovu zradu skautské myšlenky, jako návod, aby skautští vedoucí přecházeli i s dětmi do Husákova pionýra. Jenže ta věta je vytržena z kontextu.
Čtěte také
Upozornil na to už před lety jeden ze skautských seniorů Alois Remer z Holešova: „Plajner nám vedoucím řekl, abychom u dětí zůstali, jestli můžeme – a dělali s nimi, dokud to bude únosné.“
Plajnerův vzkaz tak nebyl pokynem k hromadnému vstupu skautů do pionýra, ale naopak: výzvou skautským vedoucím, aby tak dlouho pracovali s dětmi v duchu skautských myšlenek, jak jen to bude možné, dokud by se neprovinili proti skautskému slibu.
Dostal dvě facky, vrátil jednu
Rudolf Plajner byl člověkem vnitřně statečným: v roce 1920 zachránil z rozvodněné Svratky tři děti, roku 1940 se nabídl gestapu výměnou za jiného vězněného skauta, v únoru 1948 odmítl včlenit junáckou organizaci do „obrozené Národní fronty“.
Dostal za to dvě facky od komunistického ministra Alexeje Čepičky – a jednu mu vzápětí vrátil. Jednu, aby se neprohřešil proti zásadě neoplácet zlo stejným zlem. Rudolf Plajner není jednobarevným hrdinou nebo zbabělcem. Byl člověkem, který se snažil provést tisícovky dětí složitými okamžiky „velkých dějin“.
Poslechněte si celý pořad a posuďte sami, nakolik se mu to povedlo. Vysíláme ho v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
