Československé letce sestřelil nad Nizozemskem německý stíhač. Z tisíců úlomků kostí tam teď skládají jejich příběh

14. listopad 2021

Jako připomínku Dne válečných veteránů vysíláme reprízu pořadu o vyzvedávání vraku havarovaného bombardéru RAF s československou posádkou. Na začátku letošního léta ji zaznamenal v Nizozemsku zpravodaj Viktor Daněk.

Nizozemské letectvo dokončilo výkopové práce v obci Nieuwe Niedorp v provincii Severní Holandsko. V podmáčené zemi tam 80 let ležely bez pohřbu ostatky československých letců, které v červnu 1941 sestřelil německý noční stíhač. 

Rozlehlou zelenou planinu, na které se pasou koně, protíná přímka vodního kanálu. Idylickou venkovskou krajinu Severního Holandska narušuje burácení těžké techniky.

Nacházíme se na farmě nedaleko obce Nieuwe Niedorp, kde nizozemské letectvo právě dokončuje výkopové práce v místě, kde 80 let ležely trosky britského bombardéru T2990 a ostatky československých letců.

Čtěte také

„Už po metru se objevily kontury letadla. To bylo velmi zvláštní, člověk skutečně pocítil, že nejde jen o příběh, ale o realitu. A už v prvním metru jsme také začali nacházet lidské pozůstatky,“ říká Ingrid Sijtzelová z radnice zdejší správní obce Hollands Kroon.

Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštacký, Jan Hejna a Karel Valach, nejmladšímu bylo 23 let, nejstaršímu jen o pět let víc. Při návratu z nočního bombardování přístavu nedaleko Brém je sestřelil německý noční stíhač. Letěl s nimi ještě pilot Vilém Bufka, který se po skoku padákem z hořícího letadla jako jediný zachránil. Trosky s jeho kamarády se zavrtaly hluboko do země.

„Nejhlubší bod výkopu se nacházel něco přes pět metrů pod zemí, což není tolik, jak by se mohlo zdát. Jednou jsme kopali do jedenáctimetrové hloubky, to bylo šílené,“ vzpomíná major Bart Aalberts z nizozemského královského letectva, který program vyzvedávání válečných vraků vede.

Nizozemské letectvo dokončilo výkopové práce v obci Nieuwe Niedorp v provincii Severní Holandsko

Z místa dopadu bombardéru nizozemská armáda vyzvedla 35 velkoobjemových kontejnerů plných součástek letadla a zeminy. Speciální přístroj z ní promyl vodou a vyseparoval vše o velikosti nad devět milimetrů.

Mezi troskami našli část podvozku, list vrtulového motoru nebo gumový záchranný člun. O takové předměty mohou požádat muzea – britská, nizozemská i česká, dostat je mohou v rámci trvalé výpůjčky, protože Nizozemsko nechce, aby se s částmi letadel obchodovalo.

Tisíce úlomků kostí

V jedné z nízkých cihlových budov za žiletkovým drátem v nizozemském Soesterbergu nedaleko Utrechtu teď zkoumají ostatky nalezených československých vojáků. Výzkum má na starosti kapitán Geert Jonker:

„Našim úkolem je především vyhodnotit, kolik členů posádky bylo v době dopadu na palubě, abychom si byli jistí, že všichni letci byli vyzvednuti a nezůstává nikdo pohřešovaný.“

Kapitán Jonker vede jednotku, která od konce druhé světové války zodpovídá za vyhledávání a identifikace pohřešovaných obětí bez ohledu na jejich národnost či vyznání.

„Odhadujeme, že jsme už na nizozemském území našli a vyzvedli pozůstatky 50 tisíc obětí války. Založili jsme celý jeden německý hřbitov na jihu země, kde jsme pohřbili 32 tisíc Němců. Pokud jde o letce, nad Nizozemskem jich havarovalo na 13 tisíc,“ vyčísluje některé základní údaje o práci své jednotky.

Čtěte také

Nalezené pozůstatky tady budou analyzovat a třídit ještě týdny nebo spíš měsíce. Jsou jich tisíce, ty nejmenší měří sotva centimetr.

„Uvědomte si, jaké nesmírné síly na letadlo při nárazu do země působí. Těla členů posádky to doslova rozdrtí. Letadlo může dopadnout rychlostí kolem 300 až 400 km/h. To má na tělo zničující efekt,“ říká Geert Jonker.

I kvůli tomu jedním dechem vyvrací představu, že by jeho tým mohl být schopen na základě DNA přiřadit nalezené pozůstatky k jednotlivým členům posádky.

Proč je důležité dopočítat se všech pěti pohřešovaných členů posádky? Poslechněte si reprízu pořadu Zaostřeno Viktora Daňka.

autor: Viktor Daněk
Spustit audio

Související