Před 80 lety pomohli českoslovenští sokoli zachránit Albion

15. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ladislav Sitenský: Československé perutě RAF

Nacistická Luftwaffe se pokusila zničit Královské letectvo před 80 lety. V řadách RAF startovala také téměř stovka československých pilotů a jejich počet neustále narůstal.

Letci tzv. Třetí říše měli za úkol zničit britské letectvo, ovládnout vzdušný prostor nad kanálem a jižní Anglií a připravit podmínky pro invazi na ostrovy. V nejtemnější hodince pomohli Velké Británii také českoslovenští piloti a mechanici.

Cesta našich letců do Spojeného království nebyla jednoduchá. Okleštěné torzo republiky v březnu 1939 definitivně zabrali nacisté a České země se rázem ocitly v srdci Třetí říše. Ti, kteří chtěli otevřeně bojovat proti nacistické obludě, museli odejít.

Piloti 310. stíhací perutě RAF před letounem Hawker Hurricane Mk I v Duxfordu, Cambridgeshire (7. září 1940)

Cesty vedly přes Polsko, cizineckou legii a francouzské letectvo, přes Rumunsko a Bejrút nebo přes Sovětský svaz, Řecko, Turecko a kolem Afriky. Po obsazení Polska se naši letci dostávali na západ přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Blízký východ.

Dne 10. července 1940 začíná bitva o Británii a ve stejný den vzniká také 310. československá stíhací peruť. Jejím prvním velitelem se stal zkušený československý důstojník Alexander Hess. Peruť byla nasazena do bitvy 17. srpna. Od té doby byli letci v neustálé pohotovosti. Naši piloti nelétali jen v československých perutích. Například slavné letecké eso Josef František bojoval ve 303. polské stíhací peruti.

Vlast se odměnila kriminálem

29. července 1940 byla založena 311. bombardovací peruť. Československé posádky britských bombardérů se do boje zapojily v září.

Ladislav Sitenský: Československé perutě RAF

Velký úspěch zaznamenaly začátkem července 1941, kdy se jim podařilo vyřadit z provozu německý těžký křižník Princ Evžen asi pět hodin před jeho vyplutím. Ke konci bitvy o Británii, začátkem října, se k československým perutím přidala 312. stíhací. Se zhoršujícím se počasím museli němečtí velitelé přiznat porážku a invazi na Britské ostrovy odložit.

Ke konci války chtěli českoslovenští letci operovat blíž svojí vlasti. Podle generála Karla Mrázka velení jejich žádost odmítlo a vrátit domů se mohli až v srpnu. Po únoru 1948 se jim vlast odvděčila degradací, vyhazovem a kriminálem. Mnoho z nich muselo svou zemi znovu opustit a často už navždy.

Příběh českých letců připomíná pořad Archiv Plus. Reprízu si poslechněte v audiozáznamu.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio

Související