Česko může pomocí předsednictví posunout pohled Unie na Rusko, myslí si bruselský zpravodaj Daněk

Ve fázi úvah je také uspořádání mezinárodní konference o poválečné obnově země, která by měla zajistit také potřebné peníze, dodává Daněk.

Čtěte také

Česko je na předsednictví EU připraveno, tvrdí analytik. Že nebude druhá Entropa, je podle něj dobře

Premiér Petr Fiala (ODS) o ní hovořil při nedávném představování priorit předsednictví: „My bychom velmi rádi udělali summit o poválečné obnově Ukrajiny s Marshallovým plánem pro ni za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského. Ale to má jednu podmínku, že by na Ukrajině už byl mír.“

Podle premiéra by pokračující válka automaticky neznamenala shození všech plánů ze stolu. Pražský summit EU dedikovaný Ukrajině by se v takovém případě mohl odehrát v jiném formátu. Změny by nejspíše nastaly i v plánech na jednání o její poválečné obnově.

Zahraniční politiku má po Lisabonské smlouvě v rukou šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Předsednická země nicméně může sehrát i tak poměrně aktivní podpůrnou roli, pokud si svým vlivem a úsilím vydobyde jakési místo na slunci,“ vysvětluje Daněk.

„Právě předsedající Francie to dostatečně ukazuje například svou aktivní rolí v aktuálním rozhodnutí ze summitu udělit kandidátský status pro vstup do Unie Ukrajině a Moldavsku anebo ve snahách odblokovat vyjednávání o rozšiřování Unie na Balkán.“

Finanční injekce pro Ukrajinu

„Česko tak má šanci dále posunout to, čeho jsme byli v posledních měsících svědky, tedy že se pohled Unie na Rusko stále zřetelněji utváří právě na základě názorů zemí východního křídla Unie. Jestli Česko této příležitosti využije, to samozřejmě teprve uvidíme třeba právě v jednáních o poválečné obnově Ukrajiny,“ říká bruselský zpravodaj.

Čtěte také

Luboš Palata: Členství v Evropské unii se neuděluje za statečnost. To by totiž Ukrajina už členem byla

Premiéři unijních zemí se dnes v Bruselu chystají znovu shodnout na uvolnění v přepočtu 220 miliard korun na pomoc ukrajinské vládě se zajištěním financování státního rozpočtu. „Tento plán už premiéři jednou podpořili na květnovém summitu, ale stále se čeká, až Evropská komise představí detaily návrhu. Takže v tuto chvíli zatím stále nevíme, zda půjde třeba pouze o půjčky, nebo i nějakou přímou finanční injekci.“

„Unie je v tomto pro Ukrajinu oporou v podstatě od začátku války. Evropská komise už z různých zdrojů mobilizovala v přepočtu přes 100 miliard korun. Další miliardy míří na humanitární pomoc. V dubnu se na mezinárodní dárcovské konferenci podařilo vybrat v přepočtu přes 200 miliard korun pro Ukrajince prchající před válkou. A to samozřejmě vůbec nemluvíme o dodávkách vojenského materiálu a zbraní z členských zemí EU,“ dodává Daněk.

O jak nejistý plán se jedná? Jaké možnosti se nabízejí a co pro samotnou Ukrajinu vyplývá ze získání kandidátského statusu země EU? Poslechněte si celé Téma dne Renaty Kropáčkové.