S Poláky jsme nastínili výrazný postoj ke konfliktu na Ukrajině a Unie ho poprvé následuje, říká europoslanec Zahradil

Válka na Ukrajině se Polska i Česka jako blízkých sousedů konfliktu opravdu týká, zdůrazňuje Zaorálek. Spojenectví je proto podle něj zásadní. Kdybychom se nedokázali dohodnout, tak je to prostě zle, říká.

Východ je konfliktem na Ukrajině zasažen emocionálně víc.
Lubomír Zaorálek

„Východ je konfliktem zasažen emocionálně víc, ale je to situace, která něco mění z hlediska celkové stability ve světě a bude mít zásadní ekonomické dopady. Nejen na Evropu, když zmíníme třeba potravinovou krizi a podobně, budou zásahy ještě daleko širší. Takže to, že dokážeme spolupracovat, že jsme si dokázali významně poradit s vlnou uprchlíků, je v Bruselu a v institucích ve vedení EU viděno stejně zásadně, jak to vidíme tady ve střední Evropě,“ naznačuje.

Teď poprvé se zahraničněpolitická linie zformovala mimo mocenský trojúhelník Francie, Německo, Brusel.
Jan Zahradil

Česko se podle Zahradila svým výrazným a viditelným postojem k ruské invazi na Ukrajinu zviditelnilo a jak říká, nabylo jasných obrysů.

„I nová vláda nabyla jasných obrysů na evropské politické scéně, což je před naším nadcházejícím předsednictvím zcela nepochybně dobře,“ konstatuje. Má to ale podle něj ještě jeden dlouhodobější strategický dopad:

Čtěte také

Petr Janyška: Polsko je problémová země, ruská invaze z něj ale udělala významného hráče

„Byli jsme zvyklí, že když se hovořilo o nějakém hlavním proudu evropské zahraniční politiky, většinou to bylo formulováno v Berlíně, v Paříži nebo v Bruselu. Teď se poprvé zahraničněpolitická linie zformovala mimo tento mocenský trojúhelník.“

„Zformovala se ve východní Evropě a v čele tohoto postoje bylo Polsko a Česká republika a ještě nějaké další země. Ukázalo se, že i tzv. nové členské země, jsou schopny zartikulovat výrazný postoj, který Unie následuje,“ konstatuje.

Smlouva o Turowu je katastrofa

Zaorálek v pořadu kritizuje smlouvu o dolu Turów mezi Polskem a Českem. „Byl to spor a skončil špatně. Ta smlouva je pro Česko katastrofa,“ soudí bývalý ministr zahraničí.

Čtěte také

Plynová stopka z Ruska hrozí hlavně malým zemím. Česko udělalo chybu, že nechtělo plynovod z Polska, míní ekonomka Matesová

To musím zcela zásadně odmítnout, reaguje Zahradil. Současná vláda pokračovala pouze v tom, co vláda Andreje Babiše (ANO) začala, ale nedokončila.

„My jsme to dokončili a dokončili jsme to samozřejmě za méně výhodných podmínek než kdyby to dokončila předešlá vláda, protože čas hrál proti nám. Polská vláda s uplývajícím časem ztrácela zájem na tom, aby tu dohodu vůbec uzavřela. Získali jsme tedy bilaterální jistotu, že je tady balík peněz, který se může použít v regionu na sanaci podzemních vod, na zabránění ztráty vod. Bylo to maximum možného,“ naznačuje.

Zaorálek argumentuje tím, že pokud se bude těžit do roku 2035, je uzavření smlouvy na pět let nepochopitelné. Není to žádná ochrana zájmu občanů, o jejichž pitnou vodu jde. V tom je to selhání, konstatuje.

„Ale nejde jen o důl Turów. Mohu říci: Zaplať pánbůh za to, že se nám daří s Polskem fungovat. V době covidu to tak nebylo, o tom se pravděpodobně moc neví. Třeba 14 dní nám v Polsku nikdo nezvedal telefony na žádné úrovni. Bylo to v situaci, když jsme měli lidi v Karibiku či na Blízkém východě jako turisty a nemohli jsme je dostat domů. Poláci odváželi svoje turisty a Čechy tam nechali. Nekomunikace, která tehdy ta byla, to bylo hrozivé,“ vzpomíná.

„Teď to přehlušuje jeden společný zájem. Doufám, že až válka skončí, že se něco z toho co se naučíme, bude platit i pak,“ doufá Zaorálek.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Tomáš Pancíř.