Pálit dřevo jen kvůli energii? Klimaticky jedna z nejhorších věcí vůbec, vysvětluje expert

Takzvaná biomasa stromu je z padesáti procent tvořena právě uhlíkem. „Na planetě je stále velké množství lesů a ty jsou úložištěm uhlíku. Biomasa, o kterou les naroste, je větší, než procesy, které vedou k uvolňování oxidu uhličitého zpět do atmosféry. Tak nám stromy pomáhají,“ přibližuje Svoboda.

Čtěte také

Desítka chráněných lesů vypustila za dvacet let do ovzduší více uhlíku, než zablokovala

„Ale každý živý organismus musí jednou zemřít a při smrti stromu se uhlík začne při rozkladu uvolňovat zpátky do atmosféry. Hrozně moc proto záleží, jestli strom pokácíme a co z něj uděláme, nebo jestli ho necháme jen v přírodě zetlít. A tady se bilance mohou zásadně lišit.“ 

Z hlediska boje proti klimatické změně je zásadní chránit stávající lesy, zvláště pralesy, apeluje Svoboda:

„Když tyto vykácíme – často tak, že se les vypálí –, tak uvolníme ohromné množství uhlíku do atmosféry a vytváříme tím neuvěřitelně velký uhlíkový dluh, který bude splacen růstem nového lesa za 150 let. Ale tolik času nemáme.“

Klimatickou změnu potřebujeme řešit v kontextu třiceti až padesáti let. Ukazuje se, že první je chránit stávající lesy před destrukcí.
Miroslav Svoboda

„Klimatickou změnu potřebujeme řešit v kontextu třiceti až padesáti let, abychom předešli tomu nejhoršímu. Uvažujme tedy, jak nám lesy mohou pomoci. A ukazuje se, že první je chránit stávající lesy před destrukcí, vypalováním, neúměrnou těžbou.“

Čtěte také

Musíme si říct, co od lesů do budoucna očekáváme. Teď je tu jasný zájem jen podnikatelů, říká expert

A když už se kácí, je třeba využít dřevo tak, aby se uhlík hned nedostal do atmosféry. „Pálení lesů je okamžité uvolnění oxidu uhličitého do atmosféry. Když budeme sázet stromy, tak ty začnou maximum uhlíku poutat až za třicet čtyřicet let.“

Se dřevem je třeba nakládat velmi rozumně – jako s každým omezeným zdrojem. „Nesmí se s ním plýtvat. Když už ze dřeva něco děláme, měl by to být produkt, který nebude mít velkou environmentální stopu,“ doporučuje Svoboda a dodává: 

„Cokoliv, co používáme krátkodobě, na jedno použití, cokoliv, s čím plýtváme a co vyhazujeme, má velkou environmentální stopou.“

Vyrubeme les v Africe

Česká republika má regulované lesní hospodářství založené na tom, že každoroční těžba ve všech lesích je nižší než přírůst dřeva. „Tento systém platí pro pár evropských zemí, ale ne pro většinu zvláště rozvojových států v Africe, jižní Americe nebo Asii,“ připomíná Svoboda. 

Čtěte také

Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme

A někdy neplatí ani v zemích jako Kanada nebo Rusko, kde jsou často těžby tak rozsáhlé, že dochází k destrukci a odlesňování. „Pokud navíc většina dřeva jde na palivo, tak se okamžitě veškerý uhlík vrací zpět do atmosféry a klimatické změně to nepomáhá.“

„Ukazuje se, že pálení dřeva na energetické účely je jedna z nejhorších věcí, které lze udělat. Světově se proti pálení biomasy zvláště z lesů zvedl obrovský vědecký odpor, protože existuje celá řada dat, že to přispívá ke klimatické změně,“ přibližuje vědec.

Pálení dřeva není klimaticky neutrálním, uvádí příklad: „Do Evropy přivezeme tanker naplněný štěpkou z primárního lesa třeba z Afriky, který jsem tam vyrubali a způsobili jsme tak obrovský uhlíkový dluh, že se splatí za dvě staletí.“

„Tuto biomasu pak spálíme tady v Evropě a budeme se chlubit a bít v prsa, jakou máme zelenou a obnovitelnou energii, ale celkový uhlíkový dluh je pořád negativní,“ upozorňuje Svoboda.

Vytěží se hospodářský smrkový les, část dřeva využijeme jako stavební materiál. Uhlík se tak na sto let uloží v rodinném domě.
Miroslav Svoboda

A doplňuje odlišný příklad: „V Čechách se vytěží hospodářský smrkový les a podstatnou část dřeva využijeme jako stavební materiál, takže se uhlík třeba na sto let uloží například v rodinném domě. Takové využití dřeva pomáhá mitigovat klimatickou změnu, protože  mezitím v hospodářském lese naroste nový lesy, který poutá další uhlík.“

Čtěte také

Frézování pařezů ničí ekosystémy v lese, varují ochranáři. Podle lesníků to zas tak špatné není

Bohužel podle dat se jen malá část dřeva využívá na stavební produkty, pozastavuje se vědec. „Světově se velká část dříví využívá na produkty s krátkou trvanlivostí, řádově roky. Podívejte se jen, kolik potřebujeme papírových produktů a obalových materiálů. Tam je návratnost uhlíku do atmosféry řádově rok až čtyři roky.“

„Maximalizací využívání těchto krátkodobých produktů rozhodně nepřispíváme klimatu, protože jen zvyšujeme tlak na těžbu dříví  jiných regionech a naše masová konzumace produktů založených na papíru nebo na dřevě má negativní dopad na klimatickou změnu,“ uzavírá Miroslav Svoboda.

Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Štěpán Sedláček. Vysíláme v repríze.