Česká společnost rozdělená není. Naopak, město je s vesnicí prorostlé jak krkovička, tvrdí ekonom Sedláček

„Česká společnost fundamentálně rozdělena není. I se Slovenskem jsme se dokázali rozdělit bez jediné facky či urážky,“ připomíná v pořadu Leonardo Plus Sedláček.

Čtěte také

Sudety se nevzchopily ani po roce 1989. Je otázka, jestli máme politické nástroje, které by to změnily, soudí politolog Balík

Ten připomíná, že Češi mají vysoký počet chat a chalup, což znamená, že je málo venkovanů, kteří by neznali nějakého měšťáka a neměli ho za kamaráda a naopak. „Tedy město s vesnicí je prorostlé jako krkovička.“

Dalším významným fenoménem jsou hospody. „To jsou spíš klubovny než jídelny a tam je to krásně vidět, protože tam profesor sedí vedle popeláře, poslanec vedle pracovníka v zemědělství a nikomu to nevadí. Naopak, všichni víme, jak nás obohacuje to, když se potkáme s někým z jiné zóny.“

„Ostatně se podívejte, jak se to mlátí ve Francii, kolik tam mají stávek, které jsou skutečně agresivní. Také v Berlíně často hoří auta a ani se mi nechce zmiňovat události po posledních prezidentských volbách v USA, kde jedna strana sveřepě odmítala uznat výsledky voleb a pak obsadila kapitol. To je rozdělená společnost.“

Andrej Babiš a Petr Pavel toho mají mnohem víc společného než těch několik málo procent věcí, na kterých se neshodnou.

To, že máme chudší regiony, je prý normální a je tomu tak i ve Švýcarsku a Americe. „Všude jsou chudší a bohatší a je to dáno mnoha věcmi. Ale to, že nově zvolený prezident říká, že by se na rozdělení venkova a měst mělo zapomenout a spíš hledat společné věci, je dobře.“

Čtěte také

Usilovat o homogenní společnost vlastně nejde. Zbyla by jen neutrální šedá masa, varuje filozof Petříček

„Naopak si myslím, že naši předchozí prezidenti přiživovali oheň tohoto rozbroje podle pravidla rozděl a panuj. Vytvořili tu umělé skupiny, jako je např. pražská kavárna. Ale pochopitelně kavárny existují v každém městě. A to, že jsou ti, kteří rádi čtou Kafku, a pak ti, kteří raději pečou chleba, je naprosto normální.“

Společnosti, které mají stejný názor existují, ale jsou v drtivé většině totalitní. „Třeba Severní Korea nebo i Rusko, které je vlastně jednotnou společností, kde se Vladimir Putin těší extrémně vysoké oblibě, byť je stokrát horší prezident, než je pro mnohé například Miloš Zeman.“

„Tedy Miloš Zeman se těší většímu odporu obyvatelstva, byť je stokrát lepší prezident než Putin, a to nehovořím o vládcích v Severní Koreji, kde je lidé v mnoha případech skutečně upřímně milují, protože tamní společnost je nezdravě jednotná.“

Vláda profesionálního cynismu

Názorová pestrost je naopak naprosto v pořádku a dobrá, věří Sedláček. „Každý z nás je vnitřně rozdělen. Dokonce bych řekl, že rozdělenost je průvodním znakem demokracie, která jde právě po rozdílech. Andrej Babiš a Petr Pavel toho mají mnohem víc společného než těch několik málo procent věcí, na kterých se neshodnou, ale ty nejsou zajímavé.“

Zeman sice ruskou agresi na Ukrajině odsoudil, ale neomluvil se za to, že tuhle republiku tahal deset let tím směrem.

Vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách ekonom vnímá jako šanci na změnu. „Protože odešla žába na prameni. Vzpomeňme jen, kolik bojů nás stálo udržet Českou republiku západním směrem.“

„Tendence posledních 20 let byla zpochybňovat jak západní hodnoty, tak hodnoty sametové revoluce. Byla to rétorika, které říkám profesionální cynismus, tedy že neexistuje žádná pravda, žádná láska, existuje jen obchod a ten bychom měli dělat i s totalitními zeměmi.“

Čtěte také

Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

Něco podobného se ale prý dělo i v Německu. „A teď všichni vidí, že jsme měli pravdu my, že německá snaha s Ruskem obchodovat a postavit na tom svůj ekonomický úspěch ztroskotala a musí se zcela přebudovat.“

Ekonom také očekává spolu se změnami na Hradě větší jednotu. „Přinejmenším se změní, že nebude jedna strana tahat doleva a druhá doprava. Volbami, které mají zatím nejsilnější mandát od doby svobodných voleb zejména počtem voličů, jsme dali jednoznačně najevo, že nechceme skončit jako Ukrajina, která byla historicky vždy mezi Západem a Východem.“

„Ano, prezident Zeman sice ruskou agresi na Ukrajině odsoudil, ale neomluvil se za to, že tuhle republiku tahal deset let tím směrem,“ shrnuje přínos dekády končící hlavy státu Tomáš Sedláček.

Poslechněte si celé Leonardo Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.