Česká reakce na Grónsko je zbabělá, tvrdí Dvořák. Vondráček: Vláda nemůže zbytečně čeřit vody
Jak by se mělo Česko postavit ke snaze Donalda Trumpa získat Grónsko? „Není důvod, abychom vykřikovali do světa silná prohlášení,“ říká předseda Svobodných a poslanec za SPD Libor Vondráček. Podle bývalého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je ale reakce české vlády zbabělá a polovičatá: „V tuto chvíli se stavíme po bok Maďarska a Slovenska a budeme říkat, že se do toho nebudeme montovat.“
Na úvod řeknu, že do debaty jsme zvali i náměstky ministerstva zahraničních věcí a ministerstva obrany a taky poslance hnutí ANO, ale z časových důvodů se nikdo z nich nemohl zúčastnit. Pane Vondráčku, staví se česká vláda k Trumpovým snahám získat Grónsko odpovídajícím způsobem?
Libor Vondráček (Svobodní, za SPD): Jak jsem zaznamenal celé vyjádření pana premiéra, ve kterém řekl, že samozřejmě Grónsko je součástí Dánského království, tak si myslím, že konstatuje fakta. I součástí našeho programového prohlášení je, že budeme respektovat mezinárodněprávní suverenitu všech států, a to se pochopitelně týká právě i této otázky. Takže já myslím, že teď není úplně důvod, abychom vykřikovali do světa nejrůznější silná prohlášení.
Čtěte také
My jsme řekli, že chceme spíše přejít na diplomacii, která bude blízká tomu, jak komunikuje Rakousko. Tedy trochu zdrženlivější, ne se zbytečně předhánět v tom, kdo dřív a hlasitěji něco vykřikne.
Pane Dvořáku, proč vám naopak ta pozice české vlády k Trumpovým snahám získat Grónsko přijde jako nedostatečná?
Martin Dvořák (STAN): Protože je nedostatečná, protože je zbabělá, polovičatá, tak jak bohužel v tuto chvíli česká vláda funguje na mezinárodní scéně. Je to velmi opatrné až zbabělé. Je to taková chytrá horákyně.
My jsme vlastně pro suverenitu a územní celistvost, ale rozhodně pro to nehodláme cokoliv udělat. My jsme pro to, aby se bránila Ukrajina proti Rusku, ale nic pro to nebudeme dělat. A tak dále a tak dále.
Je to prostě pořád stejná pozice chytré horákyně – nedělat nic a tvářit se, že se nás to vlastně tak moc netýká. A rozhodně od nás nechtějte, abychom v tom byli nějak aktivní. Je to velký posun od politiky předchozí vlády. Mně je to líto, ale beru to jako realitu, která bohužel nastala. Je to výsledek voleb a tak to musíme respektovat.
Čtěte také
Pane Vondráčku, vy jste tady ve své úvodní odpovědi připomínal, že premiér Babiš v těchto dnech řekl, že samozřejmě Grónsko patří Dánsku. Na druhé straně, když byl v pondělí na tiskové konferenci pan premiér dotázán, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že stojí za Dánskem, tak řekl, že nemůže. Stačí to?
Vondráček: Nejsem teď připraven na to nějak více reagovat. Ale co je potřeba rozhodně říct – při tom pokládání otázky říkáte zřejmý fakt, tedy že Grónsko patří Dánsku a zároveň Grónsko patří Gróňanům. V tomto pohledu je potřeba dbát v první řadě názorů těch obyvatel tohoto ostrova, kteří se mnohokrát v historii vyjadřovali v různých otázkách v referendech.
K tomu se ještě vrátíme. Ale kdybyste mohl vysvětlit, čím si vysvětlujete, že český premiér na přímý dotaz, zda za vládu může říct, že stojí za Dánskem, odpověděl, že to říct nemůže?
Vondráček: No ale zároveň právě následně odpověděl tady tímto způsobem, mám pocit, že včera, toto vyjádření bylo rozsáhlejší, takže možná prostě nebyl úplně připraven nějak se rozpovídávat na tuto otázku. Raději než aby něco říkal za vládu, co nebylo na vládě probráno, tak řekl, že v tuto chvíli k tomu nemůže víc říct.
Pane Dvořáku, na vás to nedělá takový dojem, že premiér Babiš po té pondělní tiskové konferenci, na kterou jsem se odkázal, svůj postoj přece jenom korigoval, když potom řekl, že samozřejmě Grónsko patří Dánsku?
Dvořák: Přesně tento dojem to dělá a za sebe musím říct, že je to z mého pohledu pozitivní posun. Já jsem byl vyděšen z toho vyjádření, že nemůžeme jednoznačně říct, že stojíme za Dánskem a Grónskem. A ten další vývoj nebo to upřesnění je svým způsobem příjemným posunem. Nevím, na základě čeho se pan premiér tímto způsobem rozhodl.
Čtěte také
Trváte si potom tedy ale dál na svých slovech o zbabělé pozici české vlády?
Dvořák: Samozřejmě, protože si myslím, že Česku velmi slušela role těch, kteří právě v takových případech byli lídry. Tak jako to bylo při napadení Ukrajiny Ruskem, tak jako to bylo v dalších světových situacích, kdy se havlovský a masarykovský odkaz projevoval v naší zahraniční politice v posledních čtyřech letech. Výrazným způsobem to zvyšovalo prestiž a hodnotu naší země v očích našich partnerů. Stali jsme se relevantním partnerem do diskusí a do vyjednávání.
V tuto chvíli se stavíme po bok Maďarska a Slovenska a budeme říkat: „My se do toho nebudeme montovat, abychom z toho pak nemuseli vybrušovat.“ Abych použil klasika.
Správný čas na deklaraci?
Co byste chtěl od české vlády, potažmo od českého premiéra nebo českého ministra zahraničních věcí ve věci Grónska slyšet?
Dvořák: Jednoznačnou deklaraci, že chování prezidenta Trumpa a Ameriky je naprosto nepřijatelné. Tak jako to dělají ostatní evropští politici, kteří už pochopili, že doba, kdy jsme byli ve všem jednoznačně krásně sladění s Amerikou, je pryč.
Čtěte také
Samozřejmě, že chceme a musíme držet spojeneckou linii, protože žádnou lepší nemáme k dispozici. Ale měli bychom jednoznačně deklarovat, že pokud se jeden členský stát NATO – byť by to byl ten největší – pokouší násilím, nebo vyhrožuje násilím o získání části jiné země NATO, tak je to červená linie, za kterou nejsme ochotni jít.
Nebyla by taková deklarace ze strany české vlády, tedy že Trumpovy výhrůžky jsou nepřijatelné, na místě?
Vondráček: Já jsem slyšel, že by nám taková pozice slušela, a myslím si, že je potřeba si říct, že diplomacie a zahraniční politika se nemá dělat proto, aby někomu něco slušelo, ale proto, aby to přinášelo výsledky.
My jsme zodpovědní vůči českým občanům. Musíme se v tomto chovat skutečně tak, abychom zbytečně nevířili vody, nečeřili je, abychom konali ve prospěch České republiky.
Já jako poslanec, tedy ne jako ministr zahraničí, mohu v tomto směru být trochu otevřenější, ale chápu, že třeba ministr zahraničí opravdu musí jednat na tenkém ledě.
Čtěte také
A já třeba mohu říct, že pokud by opravdu Donald Trump přistoupil k tomu, že by narušil území Grónska, podobně jako narušil území Venezuely, tak samozřejmě je to v jasném nepořádku. Pak by mělo přijít jasnější vyjádření.
Zatím to beru jako styl Donalda Trumpa, vypouští pokusné balonky. Udělal to strategicky těsně před setkáním v Davosu.
Na středu byl kvůli dění kolem Grónska narychlo svolaný summit lídrů Evropské unie, kde bude Česko reprezentovat premiér Babiš. Co by na něm měl prosazovat, o co by měl usilovat?
Dvořák: Já si myslím, že by měl být součástí toho týmu, který bude říkat:
„Vážený pane prezidente, my jsme připraveni udělat pro vaši obranu a bezpečnost Spojených států všechno, co je potřeba, včetně dalších a dalších vojáků a základen a zbraní v Grónsku nebo kdekoliv jinde po Evropě, protože těch základen je spousta. Ale rozhodně je pro nás naprosto nepřijatelné a neakceptovatelné, abyste si dělal územní nároky na Grónsko nebo kteroukoli jinou část zemí NATO.“
Čtěte také
To je věc, která by měla jasně zaznít, a bylo by dobré, kdyby ji pan premiér ne-li sám formuloval, tak aspoň byl schopen potom obhajovat.
Vondráček: Myslím si, že ani toto by v takovém rozsahu neměl říkat Andrej Babiš za Gróňany. Tedy že nabídnou větší účast armádě Spojených států na svém území. Toto musí v první řadě formulovat Gróňané a musí to formulovat zástupci Dánska.
Myslím si, že máme hájit princip suverenity Dánska a Grónska. A k tomu patří i to, že za ně nebudeme nabízet větší účast.
Proč by podle Vondráčka obyvatelé Grónska měli vyjádřit svůj názor v referendu? Jakými argumenty se Dvořák snaží vyvrátit tvrzení premiéra Babiše, podle kterého jsou výzvy a deklarace o ničem? Poslechněte si celé Pro a proti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.




