„Grónská“ cla půjde v Evropě obejít, ujišťuje ekonom Bartoň. Varuje ale před „evropskou bazukou“
Ve švýcarském Davosu pokračuje Světové ekonomické fórum. Na akci má dorazit více než 3000 delegátů ze 130 zemí. Letošní ročník je ale silně poznamenán geopolitickým vývojem a plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na zabrání Grónska. „Ta myšlenka je už zbytnělá a těžko ji bude Trumpovi někdo vyvracet,“ soudí pro Český rozhlas Plus Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Pokud by ale Trump uvalil na evropské země kvůli Grónsku cla, může je Unie obcházet.
Ekonomové a experti připouštějí, že Donald Trump změnil globální obchod a řád, a to tak, že se jím silné Spojené státy nemusí řídit. Bude podle vás fórum v Davosu potvrzením tohoto nového chodu globální ekonomiky?
Ano. I když nemůžeme čekat, že Davos něco zásadního změní. Alespoň ne ve formální rovině.
Čtěte také
Na davoském fóru jde o to, že se v zákulisí setkávají delegace a nejvyšší představitelé států, nadnárodních celků, vrcholné špičky byznysu a podobně. Takže spíš můžeme čekat, že se tam něco neformálně domluví. A výsledky se dozvíme formálně až někdy později.
Donald Trump je jako znovuzvolený prezident zásadním hráčem už rok. Ačkoliv nemůžeme přeceňovat jeho vliv třeba na energetiku, přesto americká politika zejména vůči Číně dlouhodobě spoluzpůsobila to, že v uplynulém roce se významně snížily ceny plynu v Evropě. V těchto rovinách ovlivňuje americká obchodní politika významně i dění v Česku.
Trumpova „grónská“ cla
Fórem rezonují plány Donalda Trumpa na zavedení cel pro část evropských zemí kvůli Grónsku. Evropská unie mluví o snaze vyhnout se eskalaci, ale připouští i tvrdou ekonomickou reakci. Jakou šanci mají evropští politici, že přesvědčí Trumpa, aby se myšlenek na získání Grónska vzdal?
Realisticky nulovou. Ta myšlenka je už dost zbytnělá a těžko mu ji bude někdo vyvracet, zvlášť na tak formálním fóru, k němuž ovšem nemají nutně Trump a jeho okolí velkou důvěru a často se o něm vyjadřují s despektem.
Čtěte také
Na druhou stranu jde možná o bouři ve sklenici vody. Může se stát, že za 24 hodin bude situace jiná, protože nejvyšší americký soud může zrušit právo amerického prezidenta uvalovat cla včetně těch grónských. Počkejme si 24 hodin. To bude rozhodující i pro jednání v Davosu.
Pokud by tato cla skutečně platila a soudy se vyslovily ve prospěch amerického prezidenta, na jaké sektory by cla ve výši 10 procent pro osm dotčených zemí dopadla?
Teoreticky by dopadla na všechno, co se exportuje do Spojených států. To nemají být ta cla, jaká jsme řešili v minulosti, které byly na auta, na ocel a tak dále. Tady to má být přídavné clo na úplně všechno.
Přesto můžeme vycházet z výpočtů, které dělali ekonomové loni touto dobou, když Evropě hrozila deseti nebo pětadvacetiprocentní cla.
Čtěte také
Je ale obrovský rozdíl, když cla uvalíte na osm zemí Evropy, z toho šest je členy Evropské unie, anebo jestli je uvalíte na všechny členy. A to ne kvůli celkovému výpočtu pro Evropskou unii. Ale kvůli tomu, že teď budou zasažení a nezasažení členové Unie – a ta šestka zasažených se může legální snažit cla obejít.
S tím máme například v Česku velkou zkušenost. Vyrobíme věci, které vyvezeme do Německa, tam se to prohlásí za německý výrobek a jako takový odchází do Ameriky. Teď se to může naopak prohlásit za český výrobek, prohodí se to a ta takzvaně poslední matička bude utažená v Česku.
V rámci jedné celní unie je velice těžké, téměř nemožné uvalovat rozdílní cla na rozdílné členy, jak se o to americký prezident pokouší. Mohou si to mezi sebou přeprodat a dostat to do Ameriky bez grónských cel.
„Výstřel bazukou do vlastní hlavy“
Zvláště z Francie slyšíme poměrně silná slova, že je čas na to, aby Evropa použila takzvanou bazuku, tedy nástroj proti nátlaku. Myslíte si, že by Evropa skutečně tuhle silnou zbraň, jak se o ní mluví, použila v reakci na případná cla?
Pokud by to skutečně americký soud nesestřelil, pokud by 1. února došlo k zavedení těch cel, pokud by nebylo možné je obcházet – tak Evropská unie musí něco udělat. Právě proto, aby zachovala v teorii her silnou kartu. Tedy že reaguje a že hrozí odvetou. A pokud by pak někdy Trump uhnul ze své politiky, tak by to bylo jedině na základě odvety.
Čtěte také
Ale já pochybuji, že nějaká bazuka existuje. V obchodním styku stále tahá Evropa za kratší konec. Pořád riskuje, že se Donald Trump naštve a dá zákaz na vývoz plynu do Evropy. Tím by se veškerá bazuka obrátila proti Evropě a byl by to výstřel do vlastní hlavy.
Ano, nějak bude Evropská unie určitě na zavedení cel reagovat, ale bazuka to nebude – naštěstí pro všechny, kteří chtějí rozumnou ekonomickou budoucnost.
Změnit zdanění vývojářů
V úterý do Davosu dorazí český premiér Andrej Babiš (ANO). Jaký další bod programu švýcarského fóra bude pro Českou republiku důležitý?
Vzhledem k tomu, že jsme celkem vyspělým hráčem na poli umělých technologií a umělé inteligence, tak bude možná pro Česko tento bod ještě důležitější než americká cla.
Čtěte také
Protože my máme „problém“ s umělou inteligencí a technologiemi. Sice jsme schopni vyrobit celkem rozumné věci a například náš herní průmysl je jeden z nejvyspělejších ve světě, navíc se teď uplatňuje i v obranném průmyslu.
Ale na druhou stranu není Česká republika schopná si tyto lidi udržet a nastavit jim takové prostředí, aby je netrestala například zdaněním za to, když možná v budoucnu prodají start-up a přijdou k penězům. Český daňový řád už nyní trestá, jako by věděl dopředu, že tito lidé budou jednou těmi vítězi a zpeněží to za miliony, takže je daní už dopředu.
Je tedy přímo otázka, kterou Česko řeší, nebo by řešit mělo, jak má pracovní trh reagovat na výzvy umělé inteligence. I to je jedno z klíčových témat Davosu. Pokud bude česká delegace naslouchat a poučí se, co by chtěla dělat a jak netrestat vývojáře za jejich možné teoretické úspěchy, tak jí to do budoucna může prospět.
Čtěte také
Česku může změna vlastního podnikatelského prostředí prospět mnohem více než otázka toho, jak přilákat investice velkých světových firem, které budou v Davosu také zastoupeny, jako jsou Nvidia, Anthropic a podobně?
Samozřejmě. To je totiž cesta do daňových pekel. Lákat velké firmy, slibovat jim hory doly, ono to vypadá dobře, že se vytvoří pracovní místa – to ale česká ekonomika nepotřebuje. My nemáme lidi. Nikoliv že nemáme pracovní místa. Proto je to špatně namířeno.
Klíčové je změnit daňové prostředí pro vývojáře. Není potřeba dělat daňové výjimky.
Ale zrušme tu podivnost, že někoho trestáme za potenciální budoucí úspěch, i když vůbec nevíme, jestli ta firma uspěje. Většina firem neuspěje.
Jde čistě o to daňové prostředí. Lidé sem potom nejen že budou přocházet ze zahraničí i bez pobídek, ale hlavně tady budou chtíti naši vlastní vývojáři zůstávat a nebudou se chtít stěhovat jinam.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
