Macko: Evropa nechce být nezodpovědný mladší bratr USA. Proto mluví o vlastním jaderném odstrašení

13. únor 2026

V německém Mnichově v pátek začíná dvaašedesátý ročník mezinárodní bezpečnostní konference. Centrálním tématem zástupců 120 zemí budou transatlantické vztahy, vyostřené snahou Donalda Trumpa o získání Grónska. „Evropa uvažuje o vytvoření dalších strategických prostředků, aby byla rovnocennějším partnerem,“ říká pro Ranní Plus Pavel Macko, generálporučík v záloze a bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO.

Souhlasíte s tvrzením, že letošní bezpečnostní konference je možná nejdůležitější pro transatlantické vztahy, a to za celou dobu své více než šedesátileté historie?

I když tato konference formálně není určená k řešení oficiálních diplomatických vztahů, přece jen je tam diskuze, které se účastní nejvyšší představitelé a je to velmi důležitá konference. Složení americké delegace oproti minulému roku naznačuje, že je snaha o dialog. Vidíme to, že tento dialog probíhá na půdě Severoatlantické aliance.

Čtěte také

Je to nejdůležitější konference – ta úvodní zpráva, která se každoročně před konferencí publikuje, přesně dává toto nasměrování a varování, co je hlavní problém: Komunikace mezi severoatlantickými partnery je narušená. Vztahy a důvěra jsou narušené zejména po pokusech o převzetí Grónska.

Ta zpráva upozorňuje, že Evropa musí být vůči Spojeným státům odvážnější. Jak velkou míru asertivity si ale mohou Evropané dovolit, když jsou na Spojených státech stále hodně vojensky závislí?

Ta míra asertivity bude spíše v politické rovině. V tom, že Evropané si uvědomují své zájmy a dokážou je jasně a jednotně komunikovat. To zřejmě na amerického prezidenta Donalda Trumpa platí.

Na druhou stranu když se podíváme na samotné vojenské kapacity, tak ty jsou úplně propojené (mezi Evropou a Amerikou). Máme společnou integrovanou velitelskou strukturu, máme společné obranné plány, kde se může částečně změnit těžiště ve prospěch evropských zemí a Spojené státy se budou přesouvat víc do indo-pacifické oblasti. V každém případě má Evropa výrazné mezery v kapacitách. Potřebuje Spojené státy jako spojence.

Čtěte také

Ta diskuze určitě nesměřuje k roztržce, spíše naopak k vyjasnění pozic. Je to vlastně doplňková diskuse k tomu, co probíhá na půdě Severoatlantické aliance, kde spíš teď dochází ke konsolidaci těchto vztahů.

Švédsko, Norsko, Německo a Nizozemsko minulý týden veřejně potvrdily, že vedou rozhovory o evropském jaderném odstrašujícím prostředku, který má doplnit ten americký. Posune to Evropu k větší nezávislosti na Spojených státech?

Ne tak úplně. Je to kontroverzní otázka. Evropa má momentálně možnost si sáhnout na britské a francouzské prostředky jaderného odstrašení. Tato snaha o posílení jaderného odstrašujícího pilíře v souvislosti s rostoucí hrozbou ze strany Ruska je pochopitelná, ale není to momentálně největší priorita.

V případě, že by se Spojené státy vážnějším způsobem odklonily nebo se postavily do pozice druhé linie v rámci Aliance, tak Evropě chybí především strategický průzkum, satelitní prostředky, prostředky strategické přepravy, schopnost rychlého přesunu, prostředky dálkového ničení – to znamená rakety s delším dosahem. To jsou daleko více prioritní prostředky.

Čtěte také

K tomu je třeba dodat ještě ochranu proti dronům, protože ve válce v Ukrajině vidíme, že se zásadním způsobem změnil způsob vedení boje. Evropa ani Spojené státy na něj nejsou plně připravené. Toto je priorita. 

Je to strategický signál, který naznačuje Spojeným státům, že pokud jsme stále vnímáni jako ten nezodpovědný mladší bratr, tak uvažujeme o vytvoření dalších strategických prostředků, abychom byli rovnocennější partner v těch transatlantických vztazích.

Není to i takové upozornění ze strany Evropské unie Spojeným státům: Nepodceňujte Rusko? Protože podle té bezpečnostní zprávy se nová strategie národní bezpečnosti USA Rusku nevěnuje.

Podrobně jsem analyzoval novou bezpečnostní strategii i novou obrannou strategii Spojených států. Opravdu považují Rusko za menšího hráče. Spojené státy se soustředí spíš na velké soupeření tří mocností – USA a Čína jako hlavní hráči, Rusko a potom regionální mocnosti. Samotnému Rusku je v té národní bezpečnostní strategii věnována malá pozornost.

Čtěte také

Spojené státy se vysloveně koncentrují na západní hemisféru, kterou chtějí mít plně pod kontrolou. Potom se soustředí na svobodu plavby a udržování svého vlivu v indo-pacifickém regionu. K tomu budují nové síly, probíhá rozsáhlá modernizace americké flotily. Ale zatím bych z toho nevyvozoval velké strategické zájmy.

Zkrátka Spojené státy nám vzkazují, že Evropa je především náš prostor a první linii obrany bychom měli držet my.

autoři: Šárka Fenyková , kcj
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.