Spor o Grónsko už Evropa prohrála, míní analytik Daněk. Musí pochopit, o co Trumpovi jde
Dánsko vysílá do Grónska větší počet vojáků včetně náčelníka generálního štábu. Reaguje tak na nátlak amerického prezidenta Donald Trumpa, který chce dostat Grónsko pod americkou kontrolu. „Evropa má možnosti, ale plánem bych to nenazval. Myslím, že nikdo neví, jak ten podivný geopolitický střet může dopadnout, ale Evropa zároveň není bezradná,“ soudí v pořadu Interview Plus zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk.
Evropa podle něj musí nejdříve pochopit, o co vlastně Spojeným státům jde, protože vše, čím Trump veřejně argumentuje, tedy primárně bezpečnost USA, lze zajistit i bez připojení Grónska a v rámci již platných smluv s Dánskem.
Čtěte také
„Je možné, že USA nemají dostatečnou důvěru k Evropě a k Dánsku, obávají se vyzrazení technologií nebo zpravodajských informací. Možná jde o nasazení jaderných hlavic. Ale pokud jde o americkou vojenskou přítomnost, tak ta byla za studené války výrazně vyšší než nyní a nic Spojeným státům nebrání ji posílit,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.
Co všechno je v sázce by se prý Trumpovi mělo vysvětlit ideálně na platformě zemí G7, kde jsou i mimoevropští aktéři.
„Z té geopolitické hry o Grónsko se raduje Čína a Rusko. Pro všechny na té druhé straně je to posvícení. A to, že se odvrátila pozornost od Ukrajiny, není ani v zájmu Trumpa, který sám deklaruje, že chce válku co nejdříve ukončit. Myslím, že to jsou argumenty, které by dokonce mohl pochopit,“ dodává expert.
Koho zasáhne bazuka?
V Evropě se mezitím vytvořily dva názorové proudy. Severské státy, Nizozemsko, Francie a Velká Británie jsou asertivnější a na stole je i aktivace mechanismu proti hospodářskému nátlaku. Druhý a o něco větší tábor si ale uvědomuje slabší pozici Evropy a chce jít cestou kompromisu.
Čtěte také
Daněk se nedomnívá, že by nadcházející evropský summit mohl přijít s ráznou reakcí, spíše se shodne na odmítnutí amerických výhružek a výzvě k jednání. Aktivace takzvané ekonomické bazuky by totiž měla těžko dohlédnutelné důsledky.
„USA by nejvíc bolelo zastavení jakékoli účasti amerických firem ve veřejných zakázkách. Těch se chtějí aktivně účastnit, jsou to jaderné elektrárny i stíhačky F-35. Pro Trumpa je posílení amerických firem v zahraničí a exportu zásadním tématem. Nebo omezení patentových práv, což se týká hlavně digitálních firem a sociálních sítí,“ vypočítává.
Evropa je na druhou stranu závislá na amerických technologiích v obranném průmyslu, zpravodajských informacích nebo dovozu zkapalněného zemního plynu.
„Spor o Grónsko už teď prohrála, jde jen o to, jak vysoká ta prohra bude. V minulosti jsme opakovaně měli příležitost posílit svou obranu a konkurenceschopnost a nevyužili jsme to. Trump už prezidentem byl a apely na zvýšení výdajů na obranu i připojení Grónska už tu byly. Možná nebyly brány vážně,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
