Před 30 lety u nás padl komunistický režim. Lidem se otevřely hranice na Západ. Před Vánocemi 1989 dostali slovenští disidenti nápad, že uspořádají procházku do Rakouska. 

Na přelomu listopadu a prosince 1989 byl za dodnes podivných okolností do Prahy narychlo povolán bývalý reformní tajemník ÚV KSČ, poté disident a chartista Zdeněk Mlynář.

Obyčejným vlakem jezdívají i lidé, kteří se kdysi vozívali velkými auty s osobními řidiči. A někteří se se svými spolucestujícími dají dokonce i do řeči...

Miroslav Kusý, Milan Kňažko, Alexander Dubček. Kdokoli z nich se mohl stát československým prezidentem. Nestal. 

Premiér federální vlády Ladislav Adamec přislíbil zástupcům Občanského fóra, že do 3. prosince se jeho vláda představí v novém složení. 

Už 29. listopadu 1989 vznikla na půdě komunistického parlamentu komise pro dohled nad vyšetřováním zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989. 

Demonstrující studenty podpořili v listopadu 1989 hned v počátcích také herci a další umělci. Právě o nich bude řeč v dalším díle České kroniky. 

Co o konci vlády KSČ v Československu vědí dnešní středoškolští studenti?  

Ulice zaplněné demonstranty, aktivní stávkové výbory v divadlech i na školách, vznikající Občanské fórum… Takový byl obrázek Československa po 17. listopadu 1989.

V pondělí 27. listopadu 1989 proběhla v Československu generální stávka. A dá se říct, že tak jako v únoru 1948 totalitní začal, tak v listopadu 1989 skončil.