Češi poprvé na Západě. Jak se cestovalo v 90. letech a proč to byla taková euforie?
Když se na jaře roku 2020 kvůli obavám z šíření koronaviru zavřely hranice České republiky a její obyvatelé nesměli až na výjimky ze země odjet, nesli to někteří docela těžce. Sice chápali, že v těchto dobách není dobré cestovat, ale betonové zátarasy na hraničních přechodech a armáda, hlídající zelenou hranici, vyvolaly v mnohých vzpomínky na časy kdy se cestovalo s výjezdní doložkou a devizovým příslibem.
Jak uvádí historik Pavel Mücke, který se zabývá dějinami cestování a cestovního ruchu, podle průzkumů Češi zkrátka pokládají svobodu cestovat za velmi důležitou hodnotu. Váží si možnosti vycestovat; toho že prostě mohou, i když na to třeba momentálně nemají peníze nebo čas.
Čtěte také
Není se co divit, vždyť od roku 1948 až roku 1989 bylo cestování značně omezené. Zejména to směrem na západ.
V prvních letech komunistického režimu nebylo možné soukromě vycestovat ani do socialistických států. Postupem doby se ale turistika do spřátelených zemí stala běžnou.
Čechoslováci vyráželi na baltské pláže do NDR nebo Polska, do maďarských nížin k Balatonu, méně často už k Černému moři do Rumunska, Bulharska nebo dokonce na Krym. A ti největší šťastlivci mohli jet do Jugoslávie vykoupat se k Jadranu.
„Cestování na západ už byla úplně jiná liga,“ říká historik Pavel Mücke.
Doporučení a devizový příslib
V padesátých letech se z tehdy 14 milionového Československa na soukromou cestu na Západ smělo vydat jen kolem jednoho tisíce lidí ročně. V sedmdesátých letech byly ze všech žadatelů o vycestování do kapitalistické ciziny uspokojeny zhruba tři desetiny procenta.
Čtěte také
Vycestovat mohl jen ten, kdo měl kladná doporučení od zaměstnavatele, všech organizací, kterých byl členem, uličního výboru… Navíc musel od banky získat příslib na příděl cizí měny.
Vycestovat na Západ s celou rodinou pak bylo téměř nemožné. V zemi vždy někdo zůstával jako pojistka před emigrací.
Když v roce 1989 komunistický režim padl a s ním i železná opona, obyvatelé Československa se nadšeně vydali objevovat svobodný svět. Provázela to euforie a pocity, někdy docela smíšené, které si dnešní mladí lidé mohou asi jen těžko představit.
Tomu a okolnostem, ze kterých vzešly, se věnuje další Téma Plus. Připravila ho Veronika Kindlová.
Související
-
Maso bude! Jak se nakupovalo v letech, která ještě pamatujete
Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to tedy nebylo.
-
Čedok je synonymum pro spolehlivost, jistotu a tradici, soudí ředitel nejstarší české cestovky
Vznikl už v roce 1920 a dlouhá desetiletí dominoval českému trhu. Po přechodu do tržního hospodářství o prvenství přišel. Připravil Václav Pešička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka