Celý svět bojuje o vodu

Server připomíná, že i občanská válka v Sýrii začala protestem mládeže v Dar‘á kvůli vodní nádrži.

Také vedení takzvaného Islámského státu ví, že politická moc v Mezopotámii vždycky vycházela ze schopnosti zásobit obyvatele vodou. Loni v srpnu proto džihádisté zuřivě bojovali o přehradu v Mosulu a obsadili i dvě další na řece Eufrat ve Fallúdži a Hadíthě.

Americké nálety je pak z místa vytlačily a nyní lze očekávat nové útoky Islámského státu na podobné cíle, neboť voda má obrovskou cenu.

Na světě je i mnoho dalších potenciálních ohnisek sporů kvůli vodě, pokračuje Newsweek. Podle Stálého rozhodčího soudu v Haagu, který mezinárodní spory o vodu rozhoduje, dnes státy bojují o 263 povodí.

Čtěte také

Spor může vzniknout i o přehrady. Na světě je dnes 40.000 velkých přehrad, které zavlažují miliony kilometrů čtverečních zemědělské půdy a vyrábějí pětinu světové elektřiny.

Nejdražší je čínský severojižní vodní projekt, jenž má přivést vodu z řeky Jang-c‘-ťiang z jihu na suchý sever soustavou přehrad, tunelů a tří obřích průplavů. Hotový je jen z poloviny, ale spolykal už přes 73 miliard eur, a přitom je jeho prospěšnost sporná.

Africe má zase pomoci projektovaná vodní přehrada na řece Kongo, která má za asi 74 miliard eur „rozsvítit Afriku“.

Ještě větší přehradu staví Etiopie na Nilu, jež má být po svém dokončení v roce 2017 největší vodní stavbou v Africe, ale není jisté, zda neomezí přítok vody do zemí níže po proudu, včetně Egypta.

O vodu jde také ve vleklém sporu o Kašmír mezi Indií a Pákistánem – konkrétně o horní tok řeky Indus, na níž je závislé pákistánské zemědělství.

Na Blízkém východě zase vysychá Mrtvé moře, a jestli tomu nezabrání nějaká rázná akce, do 50 let úplně zmizí. Jeho hladina klesá o jeden metr ročně, varuje Newsweek.

Zpracováno ze zahraničního tisku.