Vladimir Putin chce válku na Ukrajině ještě vystupňovat

Čtěte také

Libor Dvořák: Nebezpečné nebe nejen nad Ruskem

Nervozita Západu je patrná. Nedávno navštívil Moskvu ředitel americké CIA John Ratcliffe. Není jasné, jestli měl varovat Putina před útokem na země NATO, nebo mu předložit pesimistický odhad ruských vyhlídek a přimět ho k jednání.

O tři dny později Finsko požádalo o pomoc švédská letadla a válečné lodě při ochraně svých hranic s Ruskem. Německo veřejně obvinilo Rusko z nedávného dronového útoku na letišti v Lipsku a zřejmě na Moskvu uvalí další sankce.

Rumunsko nedávno zničilo ruský námořní dron, který směřoval k ložisku zemního plynu, a Slovensko zmařilo žhářský útok na továrnu na drony.

Souhlas s válkou slábne

Putin v projevu 22. srpna obvinil Ukrajinu, že otevřela „Pandořinu skříňku“, a slíbil odvetu proti nejzranitelnějším sektorům ukrajinské ekonomiky. Téhož dne v projevu ke své straně Jednotné Rusko vyloučil ukončení války. Podle zdrojů blízkých Kremlu se po několika týdnech úvah zřejmě rozhodl pro eskalaci.

Čtěte také

Chlácholíme se, že Rusko na Ukrajině prohrává, ale metry postupu se sčítají v kilometry, říká Krupař

Podle Putinova nejmenovaného dlouholetého spolupracovníka zřejmě ruský prezident považoval Ratcliffovu návštěvu za projev americké slabosti. Stejně prý v roce 2021 interpretoval i návštěvu Billa Burnse, ředitele CIA za Joea Bidena, který ho přijel varovat před invazí na Ukrajinu. Tři měsíce nato ji Putin provedl.

Do hlavy Putinovi nikdo nevidí. Jeho nejdůležitějším cílem bylo vždy zachování vlastní moci a vlastního života. Kreml se však obává, že tichý souhlas veřejnosti s válkou slábne. Útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a internetové obchody i omezený přístup k internetu zničily iluzi normálního života.

Podle nezávislé ruské agentury Levada označuje 57 procent Rusů situaci za „napjatou“ a vyjadřuje obavy z války, počtu mrtvých, mobilizace, dronových útoků a nedostatku naděje do budoucna. Klesá i důvěra veřejnosti v televizní propagandu a mladí lidé vyzývají na sociálních sítích k ukončení války. Putinova popularita klesá.

„Vždyť mě oběsí!“

Zhoršila se také nálada ruských elit a šíří se pocit, že „král je nahý“. Putin se však řídí zločineckou logikou svého režimu – nikdy neprojevit slabost. Ruský systém je velmi tolerantní vůči násilí, ale neúspěch neodpouští.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Ruské šance na vítězství ve válce a odhad největší banky

Putin se zřejmě domnívá, že ukončení války bez dosažení alespoň minimálního cíle, tedy obsazení ukrajinského Donbasu, by ho vystavilo fyzickému nebezpečí – v jednu chvíli svým nejbližším spolupracovníkům údajně řekl, „vždyť mě oběsí!“.

Pokračování války v současné podobě však není řešení. Podle nejmenovaného příslušníka ruské elity jsou scénáře založené na setrvačnosti pro Kreml nevýhodné: užírají hospodářské zdroje a plýtvají politickým kapitálem. To by mohlo nahrávat eskalaci, ale není jasné, jaké by měla následky.

Rusko nejspíš zesílí hybridní válku a sabotáže proti ukrajinským spojencům a bude útočit na zásobovací trasy z Evropy na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby se obávají, že by se Rusko mohlo zaměřit i na evropské továrny, které pro Kyjev vyrábějí vojenské vybavení. Soudí však, že přímou vojenskou konfrontaci s NATO si Putin nepřeje.

Noví vojáci

Pro Ukrajinu eskalace znamená především větší intenzitu toho, co už Rusko provádí. Ruské ministerstvo obrany nedávno uvedlo, že chystá masivní úder na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, ale s takovými útoky Kyjev počítá. Mají být součástí ruské ofenzívy, která má tuto zimu zlomit vůli Ukrajinců.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Slábne v Rusku režim, nebo jen Putin?

Podle ruských zdrojů chce Kreml poslat na frontu dalších 300 až 400 tisíc vojáků. Nové muže zřejmě naverbuje s pomocí regionálních vlád, aby se případná politická nespokojenost omezila na místní úroveň.

Putin by také mohl zesílit represe proti údajným „vnitřním nepřátelům“. Ne proto, že by představovali hrozbu, ale protože potřebuje demonstrovat sílu. Nic z toho však žádný z ruských problémů nevyřeší – patrně to jen zvýší utrpení obyvatelstva a nestabilitu v zemi i mimo ni, soudí britský Economist.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Jaké plány má Alternativa pro Německo, jestli vyhraje nedělní zemské volby? Írán nevyhrává konflikt s Američany. Tálibán nabízí Trumpovi afghánské nerostné bohatství. Přírodní katastrofy v Himálaji budou čím dál častější – a nejen tam. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.