Keňané roky psali domácí úkoly za Američany. Pak přišla umělá inteligence
Teresios Bundi kdysi ztělesňoval to, jak internet dokáže změnit život. V roce 2011 se z farmářské vesnice přestěhoval do hlavního města Nairobi. Jako první z rodiny šel na univerzitu. Tam mu kamarád poradil, ať zkusí novou práci na dálku. Šlo o vypracovávání úkolů za podvádějící vysokoškoláky z jiných zemí. Nejdřív to byl slušný přivýdělek, pak ale přišla umělá inteligence, píše americký deník New York Times.
Čtěte také
Během 12 let napsal Bundi víc než 2,5 tisíce prací. Zvládal u toho studovat veřejné zdravotnictví a zároveň pomáhal studentům inženýrství nebo medicíny za oceánem, aby dokončili ty své. Digitální ekonomika tehdy zažívala obrovský boom.
Mladí a vzdělaní lidé z Keni, Filipín nebo Indie objevili na internetu mezeru na trhu. Vydělávali si peníze úkoly, které bohatší lidé na Západě zkrátka dělat nechtěli. Pak ale přišel rok 2022 a s ním ChatGPT.
Zlaté časy rázem skončily. Vysokoškoláci po celém světě si to rychle spočítali: proč by měli platit někomu v Keni, když umělá inteligence za ně udělá práci zadarmo. Zakázek začalo ubývat a ceny šly dolů.
Podnikání s esejemi
Bundi dostudoval v roce 2015, kariéru ve zdravotnictví ale hodil za hlavu a raději rozjel online byznys s psaním esejí. Za jednu práci si tehdy účtoval 40 až 70 dolarů, v přepočtu zhruba tisíc až patnáct set korun. Zakázky se hrnuly přes různé digitální platformy a Bundi si práci rozděloval se studenty, které sám zaměstnával.
Čtěte také
Pronajal si dům kousek od univerzity a vybavil ho stoly, rychlým internetem a matracemi. Najatí vysokoškoláci tam psali úkoly mezi přednáškami a spát chodili až ve chvíli, kdy už padali vyčerpáním.
Mladý podnikatel si tehdy vydělal minimálně pětkrát tolik, než kolik by dostal ve zdravotnictví. Peníze posílal domů rodičům, kteří se živí pěstováním kávy.
Po splasknutí bubliny ale Bundi musel svůj byznys zavřít a dlouho pak hledal, kudy se v kariéře vydat dál. Dnes pracuje pro německou rozvojovou organizaci a pomáhá mladým Keňanům najít uplatnění v digitální ekonomice.
„Polidšťovači“
Každý rok v Keni dokončí univerzitu víc než sto tisíc studentů. Vrhají se ale do ekonomiky, kde je normálních zaměstnání s pravidelným platem naprosté minimum. Zhruba 80 procent lidí v Keni se živí neformálně – ať už jde o kurýry, zedníky, nebo pouliční prodejce.
Čtěte také
Nezaměstnanost mladých přesahuje 25 procent. Pro celou jednu generaci, která má sice vysokoškolský titul, ale nemá ho kde uplatnit, vypadala práce na volné noze přes internet jako jasné východisko.
Práce, která v byznysu s esejemi ještě zbyla, dnes připadá hlavně takzvaným „polidšťovačům“. To jsou lidé, kteří upravují texty vygenerované umělou inteligencí. Dělají to hlavně proto, aby obešli kontrolní programy proti podvádění, které dnes používá řada univerzit.
AI jako nástroj
Alphline, která začala psát eseje v roce 2021, tvrdí, že byznys šlape jako nikdy dřív. Díky umělé inteligenci prý zvládne víc práce. Technologii používá na rychlé sepsání prvního návrhu, který si pak sama upraví. Nástrojům, které mají maskovat, že text psal robot, se ale vyhýbá a raději spoléhá na svůj vlastní styl.
Čtěte také
Pro Bundiho je ale tato změna složitá. Jak sám říká, chybí mu ten intelektuální zápas, kdy se pod časovým tlakem musel učit úplně nová témata. „Byl to v podstatě takový paralelní vysokoškolský titul,“ vzpomíná Bundi.
Občas teď přemýšlí nad tím, jaký by měl život, kdyby tehdy přece jen zůstal u veřejného zdravotnictví. Kdyby se teď do oboru chtěl vrátit, začínal by od nuly a jeho šéfem by byl nejspíš někdo, kdo vyšel školu teprve loni, uzavírá deník New York Times.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Co by Německo mělo dělat s posilující krajní pravicí? Pohřeb Ratka Mladiće ukazuje rozdíl mezi evropskými ambicemi Srbska a tamní politickou realitou. Švédsko vrací úder gangům. Španělský náskok v obnovitelných zdrojích potřebuje dobít baterky. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jiří Klečka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
