Dronový útok v Lipsku byl jen varovným výstřelem, varuje šéf Baltského centra pro mezinárodní bezpečnost Lucas

Čtěte také

iROZHLAS

Nákladní letadlo se po startu z Lipska srazilo s dronem. Bylo na něm ‚výbušné zařízení‘

Zpráva, která konstatuje, že podezřelými pachateli potenciálně smrtícího útoku jsou Rus napojený na ruskou vojenskou rozvědku GRU a občan Běloruska, podle Lucase poukazuje jak na mezery v obraně, tak na nedostatečnou schopnost odradit protivníka od podobných útoků.

Autor komentáře upozorňuje na skutečnost, že ruský občan cestující z Turecka byl už při příjezdu do země identifikován jako osoba s vazbami na GRU. Německé úřady ho ale pro nedostatek kapacit aktivně nesledovaly.

Komplic z Běloruska s několika záznamy v trestním rejstříku přicestoval do Německé spolkové republiky z Lotyšska. Podle Lucase se v obou případech nabízí otázka, proč vůbec někoho takového do země vpouštět?

Ne dost vážně

Lucas připomíná řadu smrtících bombových útoků, střeleb nebo únosů ze 70. a 80. let, které v západním Německu realizovala krajně levicová teroristická skupina Frakce Rudé Armády. Úřady tehdy reagovaly velmi tvrdě.

Čtěte také

iROZHLAS

U letiště v Lipsku se našel třetí dron a výbušnina. Jsme reálně ohroženi, řekl německý kancléř Merz

Skupina přitom pro německý stát nepředstavovala skutečnou existenční hrozbu. V širším kontextu studené války šlo nanejvýš o okrajovou epizodu, domnívá se komentátor.

Vlna ruského státního terorismu, která se nyní valí Evropou, je ale něco úplně jiného – Lucas v ní vidí rozsáhlý plán na rozbití NATO a zničení bezpečnostního uspořádání vedeného Spojenými státy. Německo a jeho západní sousedi ale paradoxně tuto hrozbu neberou dostatečně vážně, pokračuje autor.

Vrátit úder

Signál, že Rusko má při spřádání dalších teroristických útoků volné pole působnosti, Německo vyslalo tím, že v několika případech nepodniklo žádné odvetné kroky.

Čtěte také

iROZHLAS

Rusko je zodpovědné za hybridní útok na lipské letiště, uvedl německý ministr vnitra

Například když zpravodajské služby odhalily ruský plán na vraždy generálního ředitele největší německé zbrojovky Rheinmetall a šéfa německé společnosti vyrábějící drony nebo na záměr rozesílat prostřednictvím německé zásilkové společnosti balíkové bomby.

V případě incidentu v Lipsku německé úřady reagovaly uzavřením ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně, zpřísnily cestovní omezení a vyzvaly Evropskou unii k zavedení dalších sankcí. Podle Lucase to ale ani zdaleka nestačí a za jedinou efektivní reakci považuje vrácení úderu za podpory spojenců.

Navrhuje například vyřadit kybernetickým útokem z provozu některou ruskou regionální banku, za pomoci dronů uzavřít některé letiště a těm, kdo obcházejí sankce, zkomplikovat život soudními žalobami nebo odepřením víz.

Rusko = hrozba?

Liana Fixová z amerického think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) má za to, že důraznější německá reakce by mohla zahrnovat například zabavování lodí, které Rusko využívá k obcházení sankcí na vývoz energetických surovin. I Fixová dále navrhuje přistoupit k ofenzivním kybernetickým operacím.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Začátek skutečné války.‘ Lavrov reaguje podle médií na obvinění od Západu z útoku v Lipsku

Toho, že zdrženlivá reakce Německa vyvolává znepokojení, si všímá i magazín Foreign Policy. Upozorňuje ale, že vzhledem k sílícímu populismu na domácí politické scéně a obavám z eskalace jde možná o nejrazantnější reakci, jaké je země v současné době schopna.

Jakákoliv německá reakce vůči Rusku musí brát v úvahu rostoucí vliv krajně pravicových a krajně levicových stran, které zastávají proruské postoje a jejichž voliči většinově nepovažují Rusko za hrozbu.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde se v neděli konají volby, se podle průzkumů Ruska neobávají dvě třetiny voličů. V západní části Německa přitom zemi považuje za hrozbu bezmála 60 procent obyvatel.

„Státem podporovaný terorismus“

Stejně tak je třeba brát v potaz prudce klesající popularitu německého kancléře Friedricha Merze nebo obavy občanů z jaderné eskalace. Pro některé zahraniční politiky je právě v tomto kontextu důležité i to, že Německo Ruskou federaci z lipského pokusu o útok oficiálně obvinilo.

Čtěte také

Evropská unie by měla po útoku v Lipsku omezit volný pohyb ruských diplomatů, navrhuje Žantovský

Například podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny tak Spolková republika dala jasně najevo, že v přímém ohrožení nejsou jen státy Pobaltí, ale i další země Evropské unie.

Přestože Německo konstatuje, že není ve válce s Ruskem, sílí tlak na to, aby byly ruské aktivity označeny za „státem podporovaný terorismus“, píše na závěr Foreign Policy. To, že neúspěšný útok v Lipsku nese všechny znaky takového jednání, ostatně prohlásila například i šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Dramatická vyjádření expertů na adresu umělé inteligence nechávají Silicon Valley v klidu. Po desetiletích opatrného našlapování americké diplomacie Donald Trump otevřeně podpořil myšlenku sjednocení Irska. Maďarsko potřebuje chorvatskou ropu. Dovedou si znesvářené země znovu podat ruce?  Slovenský prezident Peter Pellegrini přednesl zprávu o stavu republiky. Na rozdíl od loňska mu tentokrát tleskali pouze koaliční politici. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Zuzana Marková.