Nový francouzský prezident může stáhnout Francii z NATO. Co by to znamenalo?
Severoatlantická aliance se připravuje na reálnou možnost, že z ní s novým prezidentem či prezidentkou vystoupí Francie. V době, kdy NATO pochybuje, zda Washington dodrží závazky vůči Evropě, a zároveň se připravuje na možný útok Ruska, se podle průzkumů zhruba polovina francouzských voličů chystá v prezidentských volbách v příštím roce podpořit kandidáty, kteří mají vůči Alianci výhrady, píše evropská odnož zpravodajského serveru Politico.
Čtěte také
Marine Le Penová z ultrapravicového Národního sdružení chce Francii stáhnout jen z integrovaného velení Aliance, ale levičák Jean-Luc Mélenchon chce, aby Francie z NATO vystoupila úplně.
Odchod jediné jaderné velmoci v Evropské unii by Aliancí otřásl, omezil by přístup k důležité bojové výzbroji, oslabil by vojenskou koordinaci mezi 32 členskými státy a Rumunsko a Estonsko by přišly o francouzské vojáky.
V nejhorší možnou dobu
Odchod Francie by přišel v nejhorší možnou dobu. Trumpovy Spojené státy začaly snižovat počet amerických jednotek v Evropě a spojenci v reakci posilují obranu kvůli varování, že by Rusko mohlo Alianci ještě v tomto desetiletí napadnout. Odchod z integrovaného velení NATO by způsobil problémy spojencům i Francii.
Čtěte také
Tamější prezidentské volby se však budou konat až za osm měsíců a výsledek není zdaleka jistý. Je také šance, že zvolený prezident zmírní názory tak, jako to udělala italská premiérka Giorgia Meloniová. Vzhledem k tomu, že francouzské vztahy s Aliancí byly vždy napjaté, je však hrozba pro NATO závažná.
Francie už z integrovaného velení Aliance odstoupila v roce 1966 za prezidenta Charlese de Gaulla, podle kterého země potřebovala větší suverenitu. Stáhl asi 26 tisíc vojáků a přiměl Alianci, aby se přestěhovala do Belgie.
Rozhodnutí přehodnotil až prezident Nicolas Sarkozy v roce 2009. Kdyby to příští prezident udělal znovu, asi by nepřerušil vztahy úplně, ale bylo by pošetilé předpokládat, že bude udržovat vztahy současné.
Vystoupení? Zhruba za rok
Podle průzkumů Aliance v ní chce zůstat jen 54 procent francouzských voličů, což je druhý nejnižší počet po Černé Hoře. Oba hlavní kandidáti se vyjádřili jasně.
Čtěte také
Mélenchon chce z NATO vystoupit, ale pro Alianci by to mělo závažné následky, protože Francie je jejím zakládajícím a významným členem, a to nejen kvůli svému jadernému arzenálu. Z vystoupení Francie by měli prospěch pouze nepřátelé Aliance.
Francouzský generálporučík a bývalý zástupce náčelníka štábu velitelství Aliance Michel Yakovleff vysvětluje, že rozhodnutí vystoupit z NATO by teoreticky mohlo nabýt platnosti okamžitě.
Prezident nemusí žádat o souhlas parlament a ustanovení o jednoroční výpovědní lhůtě v Severoatlantické smlouvě se vztahuje jen na země, které opouštějí politické struktury Aliance – což by nemusela chtít Le Penová. V praxi by to nicméně i tak trvalo zhruba rok. Bylo to tak i za de Gaulla.
Omezené pravomoci
I tehdy však Francie s NATO dál udržovala těsné vztahy a často se účastnila vojenských akcí. To ale může být za příštího prezidenta jinak. Největší obavy vzbuzuje budoucnost 1200 francouzských vojáků v Rumunsku, neformální jaderná spolupráce Francie s NATO a její speciální schopnosti jako satelity a zpravodajství.
Čtěte také
Vojenští plánovači Aliance by například ztratili přístup k jediné letadlové lodi s jaderným pohonem v Evropě, k obojživelnému loďstvu, včetně vrtulníkových výsadkových plavidel Mistral, ke zpravodajským satelitům CERES a k námořnictvu, které dokáže nasadit až 65 procent své flotily – což je vyšší podíl než v případě Američanů, uvedl Yakovleff.
Podle něj by odchod Francie měl i rozpočtové důsledky, protože země dnes přispívá deseti procenty celoročního operačního rozpočtu NATO. Odchodem ze struktur velení by si však uškodila i Francie.
Zůstalo by jí sice místo v politických orgánech NATO, včetně práva rozhodovat o uplatnění klauzule o vzájemné obraně Aliance, ale měla by výrazně omezené pravomoci v oblasti vojenských návrhů, upozornil Yakovleff.
Ztráta vlivu
Francie by také přišla o vysoké funkce v Alianci. A kdyby Paříž ukončila sdílení informací, mohlo by to omezit její přístup k informacím o dění v NATO.
Čtěte také
Odchod by pro ni zkrátka znamenal ztrátu vlivu v politické, technologické, operační i strukturální oblasti. Vystoupení Francie a stahování Američanů by také mohlo znamenat, že vedoucím členem NATO se stane Německo.
Podle expertů by představitelé Aliance měli začít vysvětlovat poslancům Národního sdružení a Mélenchonovy strany Nepodrobená Francie, jaké negativní důsledky by vystoupení z NATO mělo, a nabídnout Paříži více velitelských funkcí v Alianci, aby zdůraznili její význam v ní, soudí Politico.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Ukrajinu čeká obzvlášť těžká zima. Rusko se snaží oslabit podporu pro Kyjev falešnými útoky. Donald Trump nemá před doplňujícími volbami žádné zahraničněpolitické úspěchy. Německá ultrapravicová AfD možná vyhraje zemské volby v Sasku-Anhaltsku. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
