Byli viktoriáni jiní, než si představujeme? Steven Marcus se zaměřil na jejich sexuální život
Viktoriánské období nás nepřestává fascinovat. Byla to doba přelomová a moderní. Naše mínění o této epoše se ale utváří hlavně na základě textů, které byly oficiální pro tehdejší éru. Jaké jsou však představy viktoriánů o sobě samých, jež jsou přítomny v knihách, které nikdy nepatřily k těm kanonickým? V románech a povídkách, které náležely k textům přísně zapovězeným?
O tom všem pojednává kniha profesora Stevena Marcuse Jiní viktoriáni. Studie o sexualitě a pornografii v Anglii v polovině 19. století.
Steven Marcus, profesor humanitních věd, zaměřil svůj zájem na výzkum viktoriánské Anglie. Marcus se zpočátku věnoval literárnímu dílu Charlese Dickense a pokusil se své poznatky propojit s freudovskými koncepty psychoanalýzy. A byl to právě zájem o učení Sigmunda Freuda, který jej posunul k tabuizovaným tématům viktoriánské doby.
Prostituce jako sociální problém
Výchozím materiálem pro Marcusův výzkum byly spisy lékaře Williama Actona, který fenomén prostituce vnímal jako sociální problém: mnohé ženy se k prostituci neuchylují z důvodu zvrácenosti, ale z pohnutek existenčních. Proto Acton chtěl navrhnout funkční systém, který by napomohl k reintegraci takových žen zpět do společnosti.
Čtěte také
Zároveň se snažil čtenáře přesvědčit, že mnohé ženy, které se živí jako kurtizány, jsou více pohlavně založené než ctnostné manželky bohatých mužů. Toto tvrzení ale odporovalo pojetí sexuality v soudobé pornografické produkci, ve které i manželky dobře postavených mužů toužily po erotických dobrodružstvích.
Zdá se, že pokleslá literatura viktoriánů popisovala podle autora sexuální fantazie mužů a žen věrohodněji než odborná lékařská díla. Nicméně Marcus si byl vědom, že pornografické romány nejsou realistickým vylíčením skutečnosti. Tyto romány pracují s dovedným prolnutím fantazie a zkušenosti, proto je pro historika obtížné v takové produkci oddělit myšlení tehdejší společnosti o lidské sexualitě a svět fantazie, kde je možné cokoliv.
Biologie lidského těla i hygiena…
Nicméně Marcus zastává názor, že prostřednictvím erotické literatury máme jedinečnou možnost dozvědět se mnohé o sociálních dějinách tehdejší Anglie, samozřejmě při vědomí, že ne vše musíme brát doslova.
Čtěte také
Zachycené informace je třeba analyzovat a podrobovat dalšímu výzkumu, jen tak tyto knihy mohou vydat cenná svědectví o tehdejším životě a stavu poznání lidského těla, biologie či hygieny.
Kniha Stevena Marcuse zůstává i po šedesáti letech od svého prvního vydání cennou studií o životě viktoriánské Anglie. Zvolené téma je i dnes, přestože mnohá tabu dávno padla, stále poněkud provokativní. Tím se ale nedejme odradit, četba Marcusovy knihy nám o životě viktoriánské doby dokáže sdělit víc než obsáhlé historické a politologické studie.
Knihu Stevena Marcuse Jiní viktoriáni. Studie o sexualitě a pornografii v Anglii v polovině 19. století vydalo v překladu Davida Vichnara v roce 2022 nakladatelství Academia. V Ex libris ji představí historik Eduard Burget.
Související
-
Markýz de Sade a jeho román 120 dnů Sodomy. Když je pornografie národní památkou
Je to jedno z nejvíce skandálních a kontroverzních děl v dějinách literatury. Román 120 dnů Sodomy napsal markýz de Sade ve vězení v pařížské Bastile.
-
Marc Niubo: Italská opera v mozartovské Praze
Marc Nuibo působící na Karlově univerzitě napsal knihu o italské opeře v Praze, těsně před Mozartovým pražským triumfem v roce 1787 a vznikem opery oper Don Giovanni.
-
Tajemství ve výtvarném umění: Skryté vzkazy, významy a záhady
Dokazuje, že na slavné i méně slavné obrazy se nestačí pouze dívat, ale také o nich přemýšlet a hledat skrytá sdělení. Knihu Debry Mancoffové čte Lukáš Hurník.
