Marc Niubo: Italská opera v mozartovské Praze

Mozart prožil v Praze nejradostnější chvíle svého života a srdce tuzemského milovníka vážné hudby se vždy tetelí radostí a hrdostí nad tím, že právě u nás se dostalo Mozartovy takového pochopení. Pro vídeňské publikum byla jeho Figarova svatba moc novátorská, Pražané si ji ale zamilovali.

Čtěte také

Zázračný Mozart? Vážná hudba ulevuje při epilepsii a pomáhá i s vývojem dítěte, prokázali vědci

Důvodem byla zřejmě obecná hudebnost našeho národa a také fakt, že v Praze byla díky hraběti Šporkovi už od roku 1724 veřejná operní scéna, kam mohl přijít kdokoli, kdo si mohl dovolit koupit lístky. A tato možnost trvala až do mozartovských dob.

Nuibova kniha Italská opera v mozartovské Praze, ale vlastně vůbec není o Mozartovi. Zabývá se totiž obdobím končícím rokem 1785, Figarova svatba vznikla až o rok později a do Prahy se Mozart podíval až v roce 1787. Doba, které se kniha věnuje, tedy ještě moc mozartovská nebyla. Události v tomto období však byly nezbytnou podmínkou k tomu, aby se jednou Praha mozartovskou stala. Název knihy tak má jakousi implicitní logiku.

Čtěte také

Chci, aby se z konzervativní Olomouce stala součást progresivní evropské scény, říká Veronika Loulová, nová šéfka tamní opery a operety

Kniha nabízí revidovaný a v mnoha ohledech doplněný pohled na osudy italské opery v první polovině 80. let, tedy v době, v níž dochází nejen k důležitým personálním změnám, ale kdy se také začíná rychleji proměňovat celé prostředí, v němž italská opera působí.

„Mění se pražské divadelní instituce i publikum, zvyklosti i očekávání, ale i vztah státu a panovníka k divadlu. Změny zaznamenává také italská opera coby umělecký žánr i její provozovací praxe. Časové vymezení knihy – podzim 1781 až karneval 1785 – je pro laika možná překvapující. Reflektuje ale divadelní sezony, které určovaly chod operních společností.“

Poslechněte si celé Ex Libris v audiozáznamu.