Byla opravdu doba temna tak temná? Historička Čornejová se ve své knize pokouší o její projasnění
Interpretaci dějin provázejí často historické mýty a polopravdy. Byla například pobělohorská doba opravdu tak temným obdobím? Na tuto otázku se ve své knize Temno pokouší odpovědět historička Ivana Čornejová.
Přestože historičky a historici za několik posledních desetiletí vydali řadu knih, které na pobělohorské období a barokní epochu nahlíží bez předsudků a stereotypů, stále se můžeme setkávat s názory, že temno prostě bylo temno, a to temno nejtemnější.
Čtěte také
„Historikové, dějepisci umění a hudby, všichni ti, kdo se zabývají pobělohorským obdobím a především se za posledních 30 let usilovnou odbornou prací snažili, aby se neblaze proslulé temno náležitě projasnilo, budou nepochybně názvem této drobné knížky pohoršení a budou ho pokládat za anachronismus,“ píše v úvodu své knihy Čornejová.
„Naproti tomu stále kupodivu přetrvává obecné povědomí o tom, jak jsme 300 let trpěli, byl potlačován český jazyk, národ ujařmen habsburskou nadvládou a tepán jezuitskými kněžoury. Bohužel k tomu přispívá i novinářský žargon a média všeho druhu. Pro žurnalisty je temno verbálně stále přítomné. Perfidní jednání je bez rozpaků označováno za jezuitské a nepřátelé pokroku jsou prostě Koniášové. Na tom se asi ještě dlouho nic nezmění.“
Zdá se tedy, že k našemu porozumění světu a dějinám zvlášť často schematické černobílé vidění potřebujeme. Je vždycky pohodlnější si svět rozdělit na ten špatný a zlý a ten dobrý a krásný.
Čtěte také
Vysvětlit totiž, jak ve stejné době mohly vznikat nádherné barokní obrazy a chrámy, lidové umění, kapličky, kroje, poutní místa, básně a česky psaná literatura, a přitom úpět pod habsburskou porobou, vyžaduje minimálně snahu o lepší porozumění době a nespokojit se jen s tradovanými pravdami, které nekriticky přijmeme.
A o to se pokouší Ivana Čornejová ve své nové knize, kdy nás postupně provází všemi událostmi, které vedly k velkému evropskému konfliktu, který dnes označujeme jako třicetiletá válka.
Vydalo: Nakladatelství Paseka
Poslechněte si celé Ex libris v audiozáznamu. Připravil Eduard Burget.
Související
-
Poprava 27 českých pánů? Většina mrtvých ale byla z řad pražského měšťanstva
Proč se o popravě vůdců stavovského povstání 21. června 1621 mluví jako o „popravě 27 českých pánů“? V cyklu Příběhy pokladů s historikem Michalem Stehlíkem.
-
Poprava českých pánů a její reflexe v literatuře
Od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí uplynulo 400 let. Jak se tato historická událost odrazila v české literatuře? Moderuje Karolína Koubová.
-
Staroměstská poprava byla po Bílé hoře další krvavou tečkou za válkou o stavovské ideály
V roce 1621 se na pražském Staroměstském náměstí odehrálo morbidní „divadlo“. Spíš než barokní představení, připomínalo antickou tragédii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
