Bundeswehr je Američanům k smíchu, žalostný stav německé armády ale má historické důvody

Tak vypadá podle britského týdeníku Sunday Times stav německého Bundeswehru neboli ozbrojených sil.

Čtěte také

Německá armáda se připravovala na rozpad Evropské unie a válku na více frontách

Jak nedělník uvádí, žertování na účet německé armády je mezi americkými diplomaty natolik oblíbenou a rozšířenou zábavou, že se svou zlomyslnost už ani nesnaží skrývat. Hlavním kritikem německého přístupu k obraně je ovšem prezident Donald Trump. Podle něj spořiví Němci nechávají spojence oddřít špinavou práci, zatímco jejich nepoužitelné tanky a stíhací bombardéry rezivějí v hangárech.

Jenomže pravda je o něco složitější. Nová ministryně obrany a chráněnkyně kancléřky Merkelové Annegret Krampová-Karrenbauerová připouští, že Německo si dosud neudělalo jasno v tom, jakou mocností by chtělo v 21. století vlastně být.

Nelétající stíhačky a občas dokonce i tanky s násadami od košťat místo hlavní je možné svést na neschopné velení a špatný management. Ve skutečnosti jde ale o výsledek letité a hluboce zakořeněné neochoty jít do konfliktů, píší Sunday Times.

Měkká síla

Moderní německý stát se zrodil z ruin svého obludného předchůdce, který vehnal svět do nejničivější války. Podle ústavy je proto Bundeswehr přímo podřízen parlamentu, a pokud ten nedá souhlas, nesmí ani jeden německý voják vkročit na území mimo členské státy NATO.

Dlouhá desetiletí tohoto souhlasu nebylo ani potřeba, snad s výjimkou krátkých humanitárních zásahů. Teprve čerstvě sjednocené Německo v roce 1990 vyslalo do první války v Perském zálivu osm minolovek a v Turecku rozmístilo 18 stíhaček.

Čtěte také

Britská armáda láká mileniály. V kampani vyzdvihuje to, co společnost na mladé generaci kritizuje

A až v roce 2009 byla v Německu poprvé od druhé světové války udělena medaile za odvahu pod palbou. Momentálně se Bundeswehr účastní více než deseti mírových misí v zahraničí.

Tisícovku vojáků má v Afghánistánu, sto v africkém Mali a šest stíhaček Tornado bojuje se zbytky takzvaného Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Politicky Německo preferuje šíření svého vlivu budováním spojenectví a vyjednáváním na summitech. Zbraně k tomu nepotřebuje. V důsledku toho se armáda ani netěší společenské prestiži, ani nedostává mnoho investic. Od konce studené války se výdaje na obranu systematicky snižovaly, až v roce 2015 dosáhly absolutního minima – pouhého 1,2 procenta HDP.

Průvodním jevem těchto problémů byla velká manažerská pochybení. Za bývalé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové vydala armáda ročně na poradenské služby 100 milionů eur, zatímco nákupu zbraní se nikdo pořádně nevěnoval.

Jaká je skutečnost?

Od skončení konfliktu mezi Východem a Západem sice snižovaly výdaje na zbrojení všechny země, žádná ale nezdecimovala své ozbrojené složky tak jako Německo. Rušily se kasárny, zanikla povinná vojenská služba, vojáci mohli odcházet do civilu dříve, než to měli ve smlouvě, mizelo know-how, vázla údržba a výstroj i výzbroj byly v katastrofálním stavu.

Čtěte také

Bundeswehr rekrutuje rekordní počet nezletilých. Blížíme se Saúdské Arábii, kritizuje Levice

Nyní neuplyne týden, aby se o potížích armády nepsalo v německých médiích. Nedostatek letounů způsobil, že průměrně dva z pěti pilotů Luftwaffe nemají nalétány hodiny podle norem NATO. Nábor nových vojáků se zpomalil natolik, že je početní stav armády deset procent pod plánem. Použitelných je třeba jen 38 z 97 stíhaček, obrněných transportérů a další techniky nakoupené v roce 2017.

Navíc je podle Sunday Timesů obtížné posuzovat potíže armády objektivně. Ministerstvo obrany totiž v tichosti zastavilo zveřejňování statistik bojové připravenosti. Vláda v Berlíně se přesto hájí s tím, že situace není nijak katastrofální. Vždyť investice konečně rostou, loni o plných deset procent na 47 miliard eur. Momentálně jsou výdaje na obranu na 1,36 procenta HDP.

Do dvouprocentního plánu Severoatlantické aliance je sice pořád daleko, ale už dnes Německo vydává na armádu víc než Itálie, Španělsko či Belgie. Berlín také argumentuje, že významnými investicemi do zahraničních rozvojových projektů nepřímo předchází konfliktům.

Na amerického prezidenta to ale podle všeho žádný dojem nedělá. V srpnu dokonce američtí ambasadoři v Berlíně a Varšavě zmínili možnost stažení amerických vojáků z Německa a jejich rozmístění v Polsku, pokud Berlín investice nezvýší.

Vegan mezi masožravci

Německá společnost přesto zůstává v postoji k armádě rozpolcená, píše britský týdeník. Na jedné straně spolková republika nechce, aby se země nechala vtáhnout do cizích válek, na straně druhé ale není ani v nejmenším izolacionistická.

Čtěte také

iROZHLAS

Německá armáda chce nabírat i unijní vojáky. Kromě Česka má zájem i Belgie, Švédsko a Dánsko

Pouhých 32 procent dotázaných Němců si například myslí, že by se jejich země měla účastnit zahraničních intervencí, a plných 59 procent by preferovalo neutralitu. Současně ale většina respondentů souhlasí s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. A 70 procent si jich přeje aktivní zahraniční politiku a významnou roli Německa při řešení mezinárodních problémů a krizí.

Toto napětí nastoluje řadu otázek: Nechá se Německo převálcovat stále nevyzpytatelnějšími Spojenými státy? Anebo se Němci stanou, slovy exministra zahraničí Sigmara Gabriela, „jediným veganem ve světě masožravců“? A dokáže se Evropská unie proměnit v seriózního a nezávislého hráče na mezinárodní scéně?

Stav německých ozbrojených sil bude nakonec záviset na odpovědích na tyto geopolitické otázky, nikoli primárně na schopnosti, či neschopnosti státních úředníků z ministerstva obrany.