Bundeswehr rekrutuje rekordní počet nezletilých. Blížíme se Saúdské Arábii, kritizuje Levice

13. leden 2018
03260934.jpeg

Mezi vojáky německého Bundeswehru přibývá nezletilých. Levicová strana Die Linke a evangelická církev proto bijí na poplach. Zda oprávněně či nikoliv analyzuje Lorenz Hemicker, redaktor německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ve válkách a ozbrojených konfliktech patří dětští vojáci k nejvíce politováníhodné skupině účastníků. Spojené národy odhadují jejich počet na zhruba 250 tisíc. To vše navzdory úmluvě OSN o právech dítěte z roku 2002, ve které se 166 zemí zavázalo, že dětské vojáky nebude nasazovat. Realita je ale jiná. Stejně jako dřív, i dnes se děti v ozbrojených konfliktech stávají otroky násilí. Týká se tento problém také Německa?

Velký rozruch nastal, když tento týden spolkové ministerstvo obrany na žádost strany Die Linke zveřejnilo nejnovější údaje ke stavu německé armády. Z dokumentů vyplývají dvě věci, z nichž první není v Německu žádnou novinkou: Bundeswehr se zaměřuje na nezletilé rekruty. Zadruhé: jejich počet loni dosáhl rekordně vysoké hodnoty 2 128 mladistvých vojáků, z toho je 448 vojaček.

Není to žádný jednorázový výkyv, ale naopak dlouhodobý trend, upozorňuje německý tisk. Od té doby, co bývalý spolkový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg ukončil v roce 2011 brannou povinnost, se počet nezletilých vojáků zvýšil zhruba trojnásobně. Už v roce 2016 dosáhl tehdejšího rekordního počtu. Reakce na aktuální čísla vyvolala v Německu vlnu kritiky.

Hans-Peter Bartels, zmocněnec německého parlamentu pro ozbrojené síly, vzkázal, že nabírání sedmnáctiletých rekrutů se nesmí stát pravidlem. „Uchazečům má být zpravidla 18 let,“ řekl dlouholetý člen výboru pro obranu. O výjimkách potvrzujících toto pravidlo, o kterých musel sám vědět, Bartels pomlčel, upozorňuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Dvojí morálka

Mnohem ostřeji reagovali zástupci levicové Die Linke a evangelická církev. Poslankyně Evrim Sommerová vytýká ministryni obrany a křesťanské demokratce Ursule von der Leyenové, že „zjevně nemá skrupule“ podporovat nábor nových vojáků, jak to jen jde. Sommerová navíc poukazuje na to, že pokud Německo rekrutuje nezletilé, nemůže pak za totéž kritizovat ostatní.

Bundeswehr

„Bundeswehr ohrožuje vlastní snahy o mezinárodní odsouzení dětských vojáků,“ dodává. Podle političky s kurdskými kořeny se tím Německo dostává na úroveň Saúdské Arábie. Vojenský výcvik není podle Sommerové žádná „dobrodružná hra“ pro děti.

Podobně se vyjádřil i Christoph Münchow, předseda Evangelické pracovní skupiny pro odpírání vojenské služby a mír (EAK). Podle něj jsou nejnovější čísla „děsivá“ a s odvoláním na angažmá Německa proti nasazování dětských vojáků ve světě to označil za „dvojí morálku“. Je snad tedy ministerstvo obrany v moci válkychtivých?, ptá se komentátor německého deníku.

Jisté je, že jak dětští, tak nejmladší nezletilí vojáci Bundeswehru se učí zacházet se zbraněmi. Tím ovšem podobnosti končí. Němečtí branci musí být starší sedmnácti let. Navíc podle oficiálních údajů zbylo po uplynutí půlroční zkušební doby z 2 128 nezletilých rekrutek a rekrutů jen 90 mladistvých.

Mezi dětskými vojáky a německými mladistvými rekruty je velký rozdíl především v nasazení. Zatímco dětští vojáci jsou po celém světě nucení zabíjet, německá armáda zakazuje, aby nezletilý branec obrátil zbraň proti člověku. Nesmí se také účastnit zahraničních misí a nesmí držet stráž na pozemcích Bundeswehru. Výcvik se zbraněmi, včetně střelby s ostrou municí, je ale povolený.

Spolkové vojsko navíc není zdaleka jediné, kdo nabírá mladistvé na pozice, které jsou z hlediska kritiků sporné. Podle informací ministerstva obrany jsou dvě třetiny dívek a chlapců, kteří dokončí povinnou školní docházku, mladší osmnácti let. U jiných civilních zaměstnavatelů, jako je např. policie, se tito nezletilí rovněž učí zacházet se zbraněmi. Sedmnáctiletí, kteří chtějí k Bundeswehru, navíc potřebují písemný souhlas rodičů.

Americká armáda cíleně nabírá už na středních školách

Jak uvádí Frankfurter Allgemeine Zeitung, podobná situace jako v Německu panuje také ve Spojených státech. Britské ozbrojené síly pak uchazeče dokonce přijímají už od šestnácti let. Na druhou stranu jsou zde armády jiných partnerských zemí v rámci Severoatlantické aliance jako španělská, polská nebo italská, které minimální věk rekrutů zvýšily na osmnáct let.

Chlapci a chlapi

Deník Süddeutsche Zeitung ocitoval v souvislosti s tímto problémem curyšského psychologa Tobiase Heckera. Během slyšení v německém parlamentu v roce 2016 odborník uvedl, že podle výzkumu mozku se vývoj rozhodovacích schopností uzavírá až po dosažení dvaceti let. „Mladí lidé se proto častěji dostávají do nebezpečí a hrozí u nich větší riziko traumatických poruch,“ upozornil psycholog.

Ve Velké Británii došli výzkumníci k závěru, že vojáci, kteří se dali k armádě před dosažením plnoletosti, byli během afghánské války vystavení mnohem většímu riziku úmrtí. Statisticky se tento trend dal vypozorovat u vojáků, kteří nastoupili jako šestnáctiletí.

Bundeswehr se už nějaký čas intenzivně snaží rozšiřovat své řady. Německé ozbrojené síly kvůli tomu v roce 2016 dokonce vstoupily na YouTube. Pod názvem „Rekruti“ vysílaly krátký reality seriál o skupince mladých branců u námořnictva. Ministryně obrany Von der Leyenová v minulém legislativním období také prohlásila, že po letech zmenšování armády nastává obrat, aby byly jednotky připravené na nové výzvy, uzavírá německý deník Süddeutsche Zeitung.