Brazílie se chystá na volby
V neděli 5. října budou Brazilci vybírat - kromě regionálních a federálních poslanců, senátorů a guvernérů - prezidenta. Největší šanci má podle průzkumů současná prezidentka Dilma Rousseffová.
Ona, ale i další kandidáti slibují pokračovat v programu sociálních dávek nazvaném Bolsa Família - čili "rodinná peněženka," který spustil prezident Lula v roce 2003 - a Brazílii za něj chválí i Světová banka. Dnes přispívá 50 milionům Brazilců
Jedna z občanů, která programu využívá je Celina Maria de Souza, svobodná matka 6 dětí. V rámci programu dostává okolo 2000 korun měsíčně, včetně příspěvků na děti.
„Měla jsem takovou radost! Udělala jsem pořádný nákup. Byl to svátek. Nic jsme neměli. Dnes díky tomu můžu leccos domů koupit. Školní pomůcky…Žabky...Nějaké oblečení….Tenisky pro děti... Dnes už si to můžeme dovolit," shrnuje pocity z programu Celina.
Brazílie se v posledních letech výrazně proměňuje. Chudoba se snižuje, po ulicích už není vidět tolik žebrajících dětí, z extrémní bídy se podařilo dostat 36 milionů lidí, právě i díky programu Bolsa Família.
Zajímavým rysem programu je ale jeho podmínečnost. Dost výrazně se dbá zejména na školní docházku dětí, která podmiňuje příspěvky, což je nový prvek.
Sociální dávky fungují jako magnet, který zachytí chudé lidi v sociální síti. Ta dnes zahrnuje třeba i federální program odborného vzdělávání Pronatec. Původní princip sociálních dávek se nezměnil: a zachovat ho chtějí všichni hlavní prezidentští kandidáti.
Vedle socioekonomických témat se v předvolební kampani otevírají i témata hodnotová - tedy zejména otázka potratů nebo manželství osob stejného pohlaví. Ovšem hlavní kandidáti se těmto tématům spíše vyhýbají.
Dalším velkým tématem brazilské společnosti je otázka zločinnosti a bezpečnosti. V celé zemi umírá násilnou smrtí jeden člověk v průměru ani ne každých 10 minut. Ve státě Rio de Janeiro každé 2 hodiny - právě tam přitom budou za dva roky LOH.
Před pár lety začal program instalace zvláštních policejních jednotek do chudinských čtvrtí - dnes jich je už 38. Program je, ale zdá se, na rozcestí. Volební týden začal v největší brazilské favele Rocinha policejním zásahem proti organizovanému zločinu.
Dříve by to vypadalo tak, že by policie přijela, zasáhla, pravděpodobně brutálně - a opět problematické oblasti opustila. Od roku 2008 se v Riu stěhuje policie do chudinských čtvrtí natrvalo - říkají tomu pacifikace. Jednotky pacifikační policie se instalují, i do favely Rocinha. Jenže právě tady se stal před rokem incident, který programu pacifikace neprospěl.
„Oni ho unesli, oni ho mučili, zabili. Nevím, co s ním udělali - jestli ho hodili do řeky, zapálili ho. Policie zabila mého manžela Amarilda, jeho tělo zmizelo," říká Elizabeth Gomes da Silva. Jednoho dne se její muž, zedník Amarildo, vrátil z ryb, přišli pro něj muži z Jednotky pacifikační policie. Od té doby ho nikdo neviděl.
„Takových Amarildů je mnoho. Nikdo neví, kde jsou, a rodiny se bojí a mlčí. To nejde. Musíte křičet!" dodává Elizabeth.
Vdova Elizabeth křičela a stala se symbolem obětí policejní zvůle. O případu informovala média, konaly se demonstrace, sousloví „kde je Amarildo" zaznělo i v televizní debatě kandidátů na guvernéra. Případ otřásl křehce budovanou důvěrou v policii, která má z minulosti pověst toho, kdo užívá násilí, místo aby chránil.
Případy policejní brutality nebo zbloudilých kulek, zabíjejících při operací nevinné, navíc nejsou ojedinělé, a v posledních měsících je i víc útoků proti policistům. Situaci ale pomáhá, pokud se případy policejní zvůle vyšetřují - jako například zmizení zedníka Amarilda.
„Žalovat samotné policisty, kteří takový čin přímo spáchali, není tak složité. Složité jsou žaloby proti veliteli. Proti tomu, kdo vydal rozkaz. Kdo z policie udělal ty, kdo zabíjejí," říká významný právník a zástupce Amarildovy rodiny Joao Tancredo.
Velitel Pacifikační policejní jednotky z favely Rocinha, původně obviněný z podílu na smrti zedníka Amarilda, nakonec vyšel z vyšetřování jako nevinný. Kritici současné bezpečnostní politiky - včetně právníka Tancreda - vyzývají k daleko většímu důrazu na sociální politiku - pomoc chudým, kteří se jinak se zločinem zaplétají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
