Každá kapka se počítá. Jak se česká města a obce přizpůsobují klimatické změně

Každá kapka vody, která spadne na území České republiky, nakonec odteče do Severního, Baltského nebo Černého moře. Země ležící na hlavním evropském rozvodí si proto nemůže dovolit vodou plýtvat.

Čtěte také

Vědec o zprávě o klimatu: Systém se chová čím dál agresivněji, sucha i povodně jsou intenzivnější

Zatímco ještě před několika desetiletími bylo hlavním cílem vodu co nejrychleji odvést, dnes se stále více měst a obcí snaží o pravý opak – vodu zadržet, využít a hospodařit s ní co nejefektivněji.

Proměna je patrná jak ve velkých městech, tak v malých obcích. Ve Žďáře nad Sázavou se letos voda dokonce stala hlavním tématem městských slavností.

Podle starosty Martina Mrkose je třeba změnit způsob, jakým o vodě přemýšlíme. Upozorňuje například na to, že stále splachujeme pitnou vodou nebo jí myjeme automobily, přestože dnešní technologie už nabízejí jiné možnosti.

Starostové už neřeší jen chodníky, ale taky krajinu

Podle Olgy Dočkalové, starostky jihomoravských Sudic a předsedkyně Komise životního prostředí Svazu měst a obcí se přístup radnic výrazně změnil po suchých letech 2015 a 2016.

Čtěte také

„Máme hezky našlápnuto.“ Češi objevují sdílení elektřiny, vznikají i komunitní větrníky

„Změnila se dost koncepce práce starostů a oni se začali více věnovat svému okolí, svému katastru,“ říká. Zatímco dříve většina investic směřovala přímo do zastavěné části obce, dnes přibývají stromořadí, zasakovací pásy, mokřady nebo odpočinkové zóny.

Ne všechny obce ale mají stejné podmínky. Mnohé stále spoléhají na vlastní vrty a lokální zdroje vody. V obdobích sucha se pak mohou dostat do komplikované situace. Podle Dočkalové nebylo výjimkou, že vodárenské společnosti musely po nocích dovážet pitnou vodu do obecních vodojemů, aby obyvatelům nepřestala téct voda z kohoutků.

Řešením bývá napojení na větší vodovodní přivaděče nebo opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině. Často však narážejí na složité majetkové vztahy a pomalé pozemkové úpravy. Právě ty podle Dočkalové představují jeden z důležitých nástrojů, jak obce připravit na měnící se klima.

Chytré technologie hledají ztracenou vodu

Plzeň začala ve spolupráci se startupovou firmou NextDrop sledovat spotřebu vody ve svých budovách a odhalovat skryté úniky.

Čtěte také

Chtěli je vystěhovat, teď učí ostatní. Brazilci v „zelené favele“ produkují své jídlo i elektřinu

Systém je instalován například ve školách, sportovištích, budově TechTower nebo v zoologické zahradě. Pomocí senzorů sleduje průtok a tlak vody. Pokud odhalí neobvyklou spotřebu nebo havárii, upozorní správce budovy a v některých případech dokáže přívod vody automaticky uzavřít.

Podle spoluzakladatele firmy Františka Macha se ukazuje, že významné ztráty nevznikají jen ve vodovodních sítích, ale také uvnitř samotných budov. Právě tam může podle zkušeností firmy unikat 15 až 20 procent vody.

Plzeň už díky systému zaznamenala výrazné úspory. Ředitel Správy informačních technologií města Luděk Šantora uvádí, že na některých objektech dosahují kolem 20 procent. Vedle finančních úspor pomáhá technologie také rychle reagovat na havárie, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí celé dny.

Změna myšlení o vodě

Podobné projekty vítá i ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Připomíná, že Česká republika dokázala od 90. let výrazně snížit spotřebu vody, aniž by musela budovat velké nové zdroje. Další úspory už ale podle něj nebude možné získávat jednoduchými opatřeními.

Čtěte také

Strom storm. Poslechněte si příběh o pocitech, které v nás vyvolává kácení

„Musíme jít chytrou cestou,“ říká Daňhelka. Přestože dnes připadá na jednoho obyvatele v průměru zhruba 80 až 90 litrů vody denně, pořád existuje prostor pro omezení ztrát a efektivnější využívání dostupných zdrojů.

Hydrologové zároveň upozorňují, že budoucnost nespočívá jen ve výstavbě nových nádrží nebo vrtání dalších studní. Stejně důležité je zadržovat vodu v krajině i ve městech. Koncept, který po desetiletí dominoval urbanismu – tedy co nejrychleji odvést dešťovou vodu kanalizací pryč – přestává podle odborníků fungovat.

Voda pomáhá ochlazovat města během vln veder, podporuje vegetaci a zlepšuje kvalitu života. A právě proto se dnes stále častěji mluví nejen o vodním hospodářství, ale také o změně myšlení. Technologie, zákony i investice mohou pomoci. Nakonec ale bude záležet především na tom, jakou hodnotu bude mít voda v očích samotných lidí.

Poslechněte si celý pořad Zaostřeno, který připravil Vít Pohanka.