Blanka Solařová-Calibaba: Češi v zahraničí

19. září 2019

Lidé, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí a kteří se za prací stěhují do různých zemí, mají po delší době potíže odpovědět na otázku, odkud jsou.

Je to pro ně chyták. Co to znamená, odkud jsem? Kde jsem se narodil? Kde jsem žil? Kde žiju teď? 

Čtěte také

Já ale hrdě odpovídám z Česka, na což přichází odezva: Á, Praha. Jsem sice z Brna, ale Prahu skousnu lépe než například Moskvu.

Češi žijící v zahraničí jsou zajímavý fenomén. Záleží na tom, kdy odešli, proč odešli, žijí-li s cizincem nebo Čechem, stýkají-li se s českou komunitou a tak podobně.

Já třeba závidím Čechům, kteří v zahraničí svoje děti naučili česky. Moje dcera, která se narodila v Kanadě, má české občanství, ale česky nemluví. Česky mluvila jen ve věku od čtyř do pěti let, kdy jsem jí nechala v Česku takzvaně na zkušenou s mými rodiči, od kterých se mateřský jazyk naučila, potom ale zase odmítala mluvit anglicky.

Vlašák, smažák a kvašák

Její první česká fráze byla: „Holub kaká.“ Česky bohužel přestala mluvit tři týdny po návratu do Kanady, protože otec, Kanaďan, se rozzlobil, že vlastnímu dítěti nerozumí. A tak jí zůstala jen ta angličtina. Občas něco česky řekne, ale s přízvukem. 

Čtěte také

V Brně se dcera také přiučila českým zvykům a chování. Tak třeba v Kanadě je normální se pořád usmívat, vyhledávat oční kontakt a zdravit cizí lidi. Takhle by se v Česku choval jen nějaký asociál, že?

Další zajímavost, kterou jsem konzultovala s logopedkou v Kanadě, je přízvuk. Proč někteří Češi mají o hodně silnější přízvuk v angličtině než jiní? To záleží na mnoha faktorech: V kolika letech se člověk přistěhoval do cizí země, jak často angličtinu používá, kolika dalšími jazyky mluví, a podobně. 

Český přízvuk v angličtině se považuje všeobecně za hezký a měkký. Ruský je naopak tvrdý a zní jako kulomet. Nejméně populární přízvuk je indický a pakistánský, a to bez nějakého rasistického podtónu.

Čtěte také

Je pro Čechy život v zahraničí výhoda nebo nevýhoda? To záleží na povaze. Flexibilním jedincům je nakonec úplně jedno kde žijí, protože se přizpůsobí a uspořádají si život tak, jak se jim to hodí.

Výhoda života v zahraničí je například rozšíření obzorů. Získáte větší rozsah zkušeností a zážitků. Zato kontakt s rodinou v Česku se sníží. Vidíte se mnohem méně a nemáte možnost trávit čas s kamarádkami, které vás znají od základky. 

A tak ať už žijeme kdekoliv, navrhuji přizpůsobit se zemi, ve které žijeme, ale zároveň nezapomenout na naše české tradice, ať už je to třeba jen vlašák, smažák a kvašák.

autor: Blanka Solařová-Calibaba
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.