Blanka Solařová-Calibaba: Vyhořelé učitelky a jejich třídy
Konečně se u nás začíná více mluvit o syndromu vyhoření v učitelství.
Vyhořet se samozřejmě dá v každé profesi, ale v pedagogice je to obzvlášť nebezpečné, zejména proto, že ve hře je budoucnost národa.
Blanka Solařová-Calibaba: Kameny zmizelých
Každý rok se v České republice pokládají kameny zmizelých, takzvané Stolpersteine, a to před domy obětí holocaustu.
Jako učitelka mohu potvrdit, že bez prázdnin by došlo k ohrožení na zdraví jak učitelů, tak žáků. Učím v Dubaji, ale jsem si jistá, že tři hlavní stresové pilíře jsou stejné i v České republice. Žáci, vedení a rodiče.
Vy, kteří nejste zvyklí opakovat „Nehoupej se na té židli“ sedmdesátkrát denně, si klidně říkejte diagnóza učitelka, nebo kdo umí, umí, kdo neumí, učí. Já kolikrát ani nevím, jak se jmenuji nebo kde bydlím. Samotná výuka zabere zhruba 20 procent lekce, zbytek se skládá z nejrůznějších stížností, potřeb a přání žáků. Prostě spíš než jako učitelka si připadám jako baba v lampárně na nádraží.
Samotné plánování lekcí, vyplňování různých oběžníků, známkování, hodnocení, komunikace s rodiči a vedením se dělá po práci. Proto je každý učitel vybaven obrovským kufrem nebo krosnou, ve které práci přenáší ze školy domů a nazpět.
Chcete milou učitelku?
Vedení školy je jako chobotnice. Zde se už hraje velká politika a záleží na tom, přidáte-li se ke správné straně. Nejlepší ale je se nepřidat k žádné a předstírat krátkozrakost nebo ještě lépe hluchoněmost. V dnešní době by to byl projev rasismu vyhodit postiženou učitelku.
Blanka Solařová-Calibaba: Doučování v Dubaji
Čtu si online inzeráty, protože mě zajímá, kolik si v Česku mohou učitelky přivydělat doučováním. Prý 300 korun za 2 hodiny. To je nějak málo. Také čtu, že průměrný plat učitelům stoupl na nějakých 30 000 korun.
No a rodiče mají rádi přístup k učiteli 24 hodin denně. Předpokládá se, že napíše-li vám kolem půlnoci rodič, abyste dohlédla na synka, protože nedojídá obědy, odpovíte samozřejmě obratem i za cenu, že byste ten oběd měli snad dojíst vy, a že se druhý den vrátí žák domů s prázdným chlebníkem.
Za zmínku stojí také neustálé chřipky, rýmy, bronchitidy, laryngitidy a nedoléčené virózy. Jako učitelka třetí třídy absolvuji nějakou tu přenosnou chorobu průměrně jednou za šest týdnů. A to nemluvím o vších a všelijakých dětských nemocech jako vysoce nakažlivá pátá nemoc a zánět spojivek.
Dle jednoho výzkumu po pěti letech učení zůstane pedagogice věrná jenom asi polovina učitelů. Zbytek změní povolání, ve kterém pak nemusí vykřikovat Třetí Cé poslední výstraha.
Proto bych chtěla apelovat na všechny lidi, kteří mají jen trochu soucitu a zdravého rozumu. Chcete, aby vaše dítě učila žena na pokraji zhroucení, anebo chcete milou, odpočatou tvář, která má na toho malého lumena ještě dostatek trpělivosti?
Tak se podle toho zařiďte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
