Bitcoin je teď už měnou konzervativní. Mezi novými kryptoměnami jsou nesmysly i podvody, míní ekonom Stroukal
Vystudoval dvě vysoké školy, ve třiceti začal řídit Liberální institut, napsal tři knihy o ekonomii a říká, že ekonomové nejsou příliš racionálními investory. Dominik Stroukal je velkým příznivcem bitconu a zdůrazňuje, že se na tuto virtuální měnu hodně změnil pohled. „Můžeme se hádat s nadšencem, kterému se to líbí fundamentálně, nebo se plácat po zádech, že už to není, co to bývalo,“ říká v Hovorech.
Když virtuální měna vznikla, šlo o projekt nadšenců, dnes do bitcoinu masivně investují nejen jednotlivci, ale i různé skupiny a společnosti. Mnoho kritiků na počátku tvrdilo, že bitcoin je jen bublina.
Čtěte také
„Bitcoin se v roce 2011 a pak 2013 a 2017 několikrát nafouknul nahoru a pak dolů. Stokrát, pak dvacetkrát, ale pořád jsme na desetinásobku od úplného dna. Když se nafoukne a pak spadne na 80 procent, tak tam zjevně nějaká lokální bublina byla. Ale pak se zas vzpamatoval. Když se to stalo potřetí, tak lidi začali říkat, že jsou tam lokální bubliny, ale dlouhodobě tam trend je,“ popisuje problémy s kryptoměnou.
Stroukal si myslí, že se jednoho dne hodnota bitcoinu ustálí. „V co věřím, je, že se ty bubliny budou postupně zpožďovat. Volatilita, jak tomu říkáme odborně, bude postupně klesat, až si najde nějakou svou tržní cenu.“
Bohatí mají víc a víc peněz
Stroukal souhlasí s tezí, že je mezi lidmi čím dál víc peněz, které i centrální banky tisknou stále ochotněji. Bohatší tak stále hledají prostor, kde je investovat.
„Je to tak. Ne že by se peníze jen jakoby na lidi házely, ale obecně: měnové politiky světa snížily výnosy u nejrůznějších aktiv, takže se pak divíme, proč si lidé kupují nemovitosti a nepronajímají je. Ale to proto, že procentní výnos z pronajmu je tak nízký, že se jim nechce do rizika vůbec jít. Prostě se jim to nevyplatí.“
Čtěte také
Zkoušejí nejrůznější investice, třeba i do bitcoinu, což cenu nafukuje. Každá rostoucí poptávka zvedá cenu. „A jakýkoli výnos větší než 1,2 procenta je dnes už zázrak.“
Postupem doby vznikly další kryptoměny, takže se bitcoin stal jedním z tisíců dalších. „Ještě před pár lety byly alternativních kryptoměn jen desítky, takže jsme se ještě všechny znali,“ vzpomíná.
A doplňuje: „Teď už víme, že mezi těmi tisíci jsou z velké části nesmysly, část jsou podvody a už je ani nejde všechny stíhat. Takže se vyčlenily dvě skupiny lidí – jedna se snaží hledat v těchto experimentech něco, co je zajímavé, a druhá si našla konzervativní bitcoin. I když říkat o této měně, že je konzervativní, je vlastně divné, ale v porovnání s ostatními kryptoměnami to tak je.“
Dvojí peníze?
Dominik Stroukal vysvětluje důvody, proč zřejmě britská vláda ohlásila záměr zkoumat možnost zřídit vlastní digitální měnu, kterou už nazvali britcoin. Podle ekonoma totiž peníze nemají pod kontrolou centrální banky, ale ty komerční.
Čtěte také
„Přitom centrální banky měly dřív přímější kanál, jak ovlivňovat, kolik hypoték si lidé berou a podobně. To se jim už tolik nedaří a ztratily moc, kterou by chtěly zpět. Chtěly by tak udělat konkurenci bankovním financím, ne konkurenci kryptoměnám. Prostě – centrální banky by chtěly, abychom měli dva druhy peněz. Jedny státní, centrální, bankovní peníze. A pak jiné bankovní peníze.“
Celý rozhovor nejen o krypoměnách najdete v audiozáznamu, ptal se Vlastimil Ježek.
Související
-
Bitcoin spotřebuje elektřiny jako Norsko. Je to ok a může být blockchain udržitelný?
Blockchain často vnímáme jako investiční hračku několika bohatých lidí, která nám ukrajuje velký podíl z uhlíkového rozpočtu.
-
České úřady budou poprvé dražit bitcoin
Do pražských divadel ve virtuální realitě. Hudební streaming si předplácí už milion českých uživatelů. Zakladatel Twitteru vydražil svůj první tweet za 3 miliony dolarů.
-
Bitcoin bude mít podle výzkumů větší uhlíkovou stopu než město Londýn
Významný nárůst ceny bitcoinu od začátku roku 2021 způsobuje i to, že nejpopulárnější kryptoměna bude mít stejně velkou uhlíkovou stopu jako britská metropole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.