Bakterie probouzejí spící viry. Může to přispět k výzkumu nádorů
Bakterie v našem střevě vyrábějí řadu chemikálií. O jedné z nich, zvané colibactin, vědci zjistili, že probouzí "spící" viry, které napadají sousední bakteriální buňky. Poznání toho procesu může přispět k výzkumu nádorů tlustého střeva. Studie vyšla v časopise Nature.
O některých produktech střevních bakterií víme, že působí jako antibiotika, u jiných netušíme, proč se vyrábějí. K těm druhým patřil donedávna colibactin.
Čtěte také
Vědce zajímal už delší dobu, protože se objevuje u některých nádorů. To, že z jeho popudu bakterie vysílají viry na své sousedy, však i pro ně bylo překvapení.
Viděno z lidského pohledu, bakterie si můžou navzájem pomáhat nebo škodit. „Colibactin je součástí existence bakteriálních komunit ve střevě,“ interpretuje hlavní výsledek studie imunolog a biochemik Marek Cebecauer.
Připomíná, že strategií viru je se co nejvíc namnožit. Za "spící" viry lze proto považovat ty, které se momentálně množí málo. Když je colibactin "probudí," můžou ve svém okolí vyvolávat změny, v tomto případě působit na střevní bakterie.
Ochranná role
Účinek na lidské buňky je zřejmě druhotný. „Důvodem je jeho chemická reaktivita. Dokáže totiž zesíťovat vlákna DNA a to škodí lidským buňkám,“ vysvětluje nanochemik Petr Cígler.
Většina studií colibactinu se soustředila na jeho vliv na člověka, teď se ale pozornost vědců přesouvá k jeho vlivu na ekosystém bakterií. Některé se pod jeho vlivem totiž rozpustí.
Na člověka to působí nepřímo, ale právě to může být klíč k dalšímu výzkumu, případně dokonce potlačování nádorů tlustého střeva.
Čtěte také
„Když se ve střevě rozpadne kolonii bakterií, objeví se v něm velké množství látek, na které organismus musí reagovat, střevo je poškozené,“ dodává Marek Cebecauer.
Za hlavní přínos studie univerzity v Marylandu proto označuje zjištění, jak colibactin reguluje společenstva různých střevních mikrobů.
„Kdybychom tomu lépe porozuměli, možná se rakovině střev můžeme vyhnout, případně její rozvoj omezit,“ míní Petr Cígler.
Ochranná role
Vědci navíc upozorňují, že colibactin nemusí jen škodit, jak jsme si mysleli doposud „Nevíme ale, jak by to bez něj ve střevech vypadalo,“ dodává Cígler.
Další experimenty by mohly podle vědců směřovat k tomu, jak účinek colibactinu omezit. „Když si bakterie navzájem neškodí, neměl by působit problémy,“ říká Cebecauer.
Díky genetické analýze vědci teď navíc znají enzymy, které bakterie před účinkem colibactinu chrání. Odolat jeho působení dokáže až 97 procent bakterií.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč bakterie aktivuje "spící" viry, jak zbrzdit špatnou imunitní odpověď a jak se dá z pohledu chemie definovat život. Debatují chemik Petr Cígler, molekulární imunolog a biochemik Marek Cebecauer a herečka Lenka Krobotová.
Související
-
Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání
I současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu prozkoumal, jak to funguje.
-
Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev
500 metrů pod antarktickým ledem výzkumníci z německého ledoborce Polarstern objevili zatím největší kolonii ryb na světě.
-
Vědci umí odebrat DNA z ovzduší. Můžou tím přispět k ochraně druhů
Dva vědecké týmy odebraly DNA ze vzduchu v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu zvířat, která tam žijí, jejich potravu i zvířata z okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.