Anglicky se naučí jinde. Ať školy učí jako první jazyk něco složitějšího, navrhuje germanista
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) navrhuje zrušit povinnost učit se druhý cizí jazyk. „Jako ministerstvo souhlasíme, že další cizí jazyk je velice důležitý a rozhodně chceme zajistit, aby všichni žáci, kteří budou chtít, ho mohli navštěvovat. Ale ne všichni žáci mají vlohy a dosahují v mateřském a prvním cizím jazyce takových výsledků, aby si to jen neodseděli,“ vysvětluje Martina Tóthová z odboru základního vzdělávání ministerstva. S tím ale část expertů nesouhlasí.
Vít Dovalil z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že jde o populistický krok:
Čtěte také
„Myslím, že se tady vychází vstříc obecnému trendu. Když něco nejde, tak to zrelativizujeme buď úplným zrušením, nebo alespoň tím, že z předmětu povinného se stane předmět volitelný. Je zajímavé, že se tohle týká právě jazyků, i když se chystají ústupky i v jiných předmětech. Nemyslím si, že je to správný trend, že když něco nejde, tak se toho začneme zbavovat. To je nebezpečné.“
A nesouhlasil by ani s tím, kdyby bylo možné si druhý cizí jazyk vybírat ze souboru dalších možných předmětů: „Pokud proti sobě budou stát cizí jazyk a například sportovní hry, tak se jeví jako iluzorní, že by si nějaká skupina žáků zvolila jazyk.“
Každý vyniká v něčem jiném, ta možnost volby je pro studenty obecně dobrá.
Veronika Valčíková, Nebojte se angličtiny
Vít Dovalil, Ústav germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Tomáš Klinka, vedoucí Katedry francouzského jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy
Martina Tóthová, odbor základního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Veronika Valčíková, Nebojte se angličtiny
Veronika Valčíková, která vede firmu Nebojte se angličtiny, ale věří, že možnost volby studenti a žáci ocenili. „Každý vyniká v něčem jiném, ta možnost volby je pro studenty obecně dobrá.“
Obává se ale organizační stránky: „Pokud školy jazyk nabízí povinně, tak počítají s tím, že si zajistí kvalifikované pedagogy. Ale když nebudou dopředu vědět, kolik studentů se bude hlásit? Pokud bude škola nabízet víc jazyků, tak bude mít problém obsadit třídy.“
Navzdory tomu jsou ale školy podle Martiny Tóthové nakloněny možnosti, že by druhý cizí jazyk byl jen volitelný: „Ředitelé i přesto, že ví, že to bude organizačně náročnější, nás v dotazníku upozorňovali, že by volili tento model.“
Základní škola má žáky dovést v prvním a druhém cizím jazyce k úrovni A1, ta je velmi základní, znamená to umět se zeptat na cestu.
Tomáš Klinka, vedoucí Katedry francouzského jazyka
Podle Tomáše Klinky, vedoucího katedry francouzského jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem není výuka druhého cizího jazyka nijak náročná.
„Základní škola má žáky dovést v prvním a druhém cizím jazyce k úrovni A1, ta je velmi základní, znamená to umět se zeptat na cestu a objednat si v restauraci. Ale také to dokáže nastartovat další rozvoj u dětí, když se k jazyku vrátí na střední škole nebo v dospělosti. To je přece na dosah pro absolutní většinu žáků.“
První jazyk angličtina?
Podle germanisty Víta Dovalila by stálo za úvahu zkusit vyučovat jako první cizí jazyk na školách něco jiného než angličtinu.
Čtěte také
„Mohli bychom být o něco odvážnější. K osvojování si angličtiny je tady maximálně silná motivace, a to i nad rámec školního vzdělávání. Angličtina se o sebe postará sama, jsou tu motivy ekonomické i kulturní,“ vysvětluje.
„Z laického hlediska se jeví němčina a francouzština jako o něco těžší v prvních fázích osvojování. Bylo by možné docílit toho, že nejprve se bude učit to složitější, pak se přejde do snazšího jazyka,“ navrhuje Dovalil.
Bylo by možné docílit toho, že nejprve se bude učit to složitější, pak se přejde do snazšího jazyka.
Vít Dovalil z Ústavu germánských studií
To, že je prvním cizím jazykem na školách nejčastěji angličtina, ale ministerstvo školám nenařizuje, jde o jejich volbu.
Čtěte také
Tomáš Klinka, který se věnuje francouzštině, proto upozorňuje, že menší děti se cizí jazyky učí mnohem snadněji než dorostenci a dospělí, a mohlo by se toho využít:
„Souhlasím, že by se děti klidně mohly učit něco těžšího na prvním stupni, když se začíná s prvním cizím jazykem. Děti se vlastně jazyk neučí, osvojují si ho a tato metoda je podobná tomu, jak se učíte mateřský jazyk. Souhlasím také, že angličtina je všudypřítomná, ani samotní angličtináři nejsou schopni odhadnout, kolik se toho děti naučí v hodinách a kolik jinde.“
Máme veliký prostor pro zlepšování a utvrzování angličtiny jako prvního jazyka. Je to jazyk číslo jedna na celosvětové obchodní úrovni.
Veronika Valčíková, Nebojte se angličtiny
Angličtinářka Veronika Valčíková s tím ale nesouhlasí: „Srovnávací testy z loňského roku ukázaly, že Česko oproti předchozím letům nedopadlo vůbec dobře, jednalo se největší propad v Evropě. Právě proto si myslím, že máme veliký prostor pro zlepšování a utvrzování angličtiny jako prvního jazyka. Je to jazyk číslo jedna na celosvětové úrovni.“
Poslechněte si celé Souvislosti Jana Bumby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka