Zrušit druhý cizí jazyk na školách? Čím víc jazyků umíte, tím lépe se učíte, nesouhlasí výzkumník
Ministerstvo školství navrhuje, aby se žáci 8. a 9. tříd učili druhý cizí jazyk – ale jen jako povinně volitelný. Výhrady vůči tomu mají zástupci učitelů a škol. „Ano, náš návrh je, aby školy měly povinnost další cizí jazyk nabízet, ale pro žáky aby byl volitelný,“ zdůrazňuje ředitel Odboru základního vzdělávání ministerstva Michal Černý. Miroslav Janík z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity to považuje spíš za politickou otázku.
„V roce 2007 zájem o cizí jazyk rapidně klesl. Pokud je ale zájem, aby se naprosté minimum žáků učilo další cizí jazyk, je to v pořádku,“ říká výzkumník Janík.
Poté, co se cizí jazyk stal povinným, tak skupinách přibyli žáci, které někdo donutil, aby se tento předmět učili – a úroveň výuky poklesla.
Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání ministerstva
Naopak Michal Černý měl tehdy jinou zkušenost. „Když jsme u nás zaváděli druhý jazyk jako volitelný, měli jsme víc než 80procentní zájem o něj,“ vzpomíná tehdejší ředitel školy.
„Poté, co se v roce 2013 cizí jazyk stal povinným, tak ve výukových skupinách přibyli žáci, které někdo donutil, aby se tento předmět učili – a úroveň výuky poklesla.“
Čtěte také
Podle vědce ale z dat vyplývá, že zájem o povinně volitelný jazyk byl v roce 2007 poměrně malý: „Proto se v roce 2013 rozhodlo, že by bylo dobré, aby další cizí jazyk měli žáci povinně. To platilo doteď, ale teď se nějak zjistilo – a data nemáme –, že učitelé s dalším jazykem nesouhlasí.“
Neočekává se přitom, aby ho žáci ovládli, ale spíše aby měli přehled o další kultuře a získali jinou perspektu, dodává Janík.
Úředník Černý vysvětluje, že poptávka po zrušení povinnosti přišla i od ředitelů škol. „V rámci revize vzdělávacího programu probíhalo mnoho setkání s učiteli a řediteli škol. Padaly podněty a připomínky, jedna z nejčastějších byla, proč další cizí jazyk nemůže být volitelný. Vnímáme volání po tvrdých datech, proto je připravujeme.“
Přiznává ale, že tento návrh padl, když se debatovalo o tom, jak snížit množství učiva na školách.
Studie ukázaly, že čím víc jazyků ovládáte, tím větší kognitivní výhodu máte, tedy tím lépe se učíte i další předměty.
Miroslav Janík z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity
Janík upozorňuje, že i v případě přesunu cizích jazyků mezi povinně volitelné předměty bude zájem pravděpodobně nízký:
Čtěte také
„Nevíme, jak se budou chovat žáci, respektive jejich rodiče. Reálně ale víme, že čim dřív se žák cizí jazyk učí, tím lépe se ho naučí.“
„Nabízím pohled vědy a výzkumu. Ten říká, že pokud se naučí druhý jazyk, má pak velké výhody. Studie ukázaly, že čím víc jazyků ovládáte, tím větší kognitivní výhodu máte, tedy tím lépe se učíte i další předměty,“ připomíná obecný přínos vzdělání Miroslav Janík.
Znám spoustu učitelů i jazykářů, kteří náš návrh podporují. Je také spousta dětí, pro které ten další jazyk smysl nemá.
Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání ministerstva
Bývalý ředitel se odvolává na své zkušenosti ze školy. „Znám spoustu učitelů i jazykářů, kteří náš návrh podporují. Je také spousta dětí, pro které ten další jazyk smysl nemá. Navíc návaznost na další cizí jazyk je na středních školách absolutně nulová,“ obhajuje volitelnost druhého cizího jazyka Michal Černý.
Poslechněte si celou debatu, prá se Karolína Koubová.
Související
-
Kritika školství: Jednotné přijímačky přinesly víc nevýhody. Chybí psychologové, odcházejí učitelé
Věda Plus se zaměří i na klimatický týden na Blízkém východě – kvůli změnám klimatu by tam mohly v létě panovat teploty až kolem 60 stupňů Celsia.
-
Lukáš Jelínek: Uprchlická vlna přichystala českému školství další zatěžkávací zkoušku
Zdánlivě je to jednoduché. Pokud chceme pomáhat Ukrajincům, stojíme o růst práceschopné populace a klademe důraz na její vzdělání, musí jít do školství více peněz.
-
Soukromé školy jsou signál státu, že ve školství není něco v pořádku, tvrdí ředitelka PORG
Soukromé základní školy v Česku navštěvuje asi 20 tisíc dětí, tedy asi dvě procenta českých školáků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.