Výzkumnice Doleží: Pozitivní emoce pomáhají učení jazyka u dětí i dospělých
Jazykovědci se zabývají nejen tím, jak si co nejlépe osvojit cizí jazyk, ale také tím, co vede k tomu, že již osvojený jazyk zapomínáme. „Emoce jsou velmi přirozenou součástí osvojování jazyka, ať už u dětí, které se učí samovolně, nebo když se my učíme ve třídě během kurzu. Pozitivní emoce učení pomáhají, negativní příliš ne. Zvlášť traumata,“ vysvětluje jazyková lektorka, metodička a výzkumnice Linda Doleží v pořadu Studio Leonardo Martiny Pouchlé.
„Jeden z faktorů, který je nesmírně důležitý pro jazykový rozvoj vícejazyčných dětí, je věnování pozornosti jejich mateřskému jazyku, který je ale u dětí migrantů mnohdy nedostupný, protože je exotický, nemůžeme ho slyšet,“ říká Doleží, která se mimo jiné věnuje otázce toho, proč jazyky zapomínáme.
Třeba proč lidé zapomínají svůj mateřský jazyk, když žijí v cizině, a jak se zapomínání bránit. „Pomůže, když se jazyku budeme vědomě věnovat. Pokud se jedná o malé děti, tak u nich je nesmírně důležitá spolupráce s rodiči,“ doporučuje výzkumnice.
Někdy ale může lidem ulevit, pokud svůj mateřský jazyk „zapomenout“. „Jediná výhoda, kterou to má, je vytěsnění něčeho negativního, co s tím jazykem souvisí. Takový ochranný mechanismus naší myslí, který vytěsní, vytlačí něco, co by jinak narušilo naše celkové bytí,“ myslí si Doleží, podle které ale má mateřský jazyk v našich životech unikátní roli.
Poslechněte si celé Studio Leonardo Martiny Pouchlé.
Související
-
Chcete umět čínsky? V budoucnu by mohli stačit nanoboti připojení ke cloudu, předpovídá biolog Petr
„Je velký omyl, že se nám mozek v hlavě fláká. Maká opravdu na plný výkon a neodpočine si, chudák, ani když spíme,“ vysvětluje biolog a genetik Jaroslav Petr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
