Americký Halloween má kořeny v keltské Evropě
Halloween si v Evropě spojujeme hlavně se Spojenými státy. Své kořeny má přitom právě u nás. Původně to byl totiž keltský svátek.
Na přelomu října a listopadu slavili Keltové jako svátek příchodu zimy Samhain. „Věřili, že je to den, kdy se objevuje most mezi pozemským a nadzemským světem a komunikace mezi oběma světy je otevřená,“ vysvětluje teolog Václav Ježek z Pravoslavné bohoslovecké fakulty Prešovské univerzity.
Slovo Halloween by mohlo pocházet z označení pro předvečer Svátku všech svatých (All Hallow Eve).
Podle druidské praxe se prý duchům mělo nabízet jídlo. Původně se jednalo o tykve, řepy nebo tuříny. O dýně obohatili Halloween až Američané. Jak ale obřady skutečně vypadly, se dnes podle Václava Ježka můžeme jen domýšlet.
Z Evropy do Ameriky a zpátky
Od Keltů se svátek dostal do antického Říma, kde se podle některých odborníků sloučil s kultem bohyně úrody Pomony. Oblibu si údajně získal v celém římském impériu a pozdější křesťanské svátky všech svatých a zemřelých jej ještě umocnily.
Tradiční duch oslav se udržel hlavně v někdejších keltských oblastech – zvlášť v Irsku, odkud se pak dostal do Ameriky.
Tamní protestantismus dal Halloweenu podobu, která se v poslední době přenáší zpět na evropský kontinent. „Protestantismus velice rád zdůrazňuje opozici mezi ďáblem a dobrem a v tom americkém Halloweenu je to přítomno velice silně,“ uzavírá Ježek.
Související
-
O čem zpívají ledovce? Třeba o tom, že se Antarktida nevratně mění
Příroda je plná zvuků. Ty dokážou vydávat i ledovce a mohly by klidně zaznít v hororovém filmu.
-
Od přírody podřadné, myslel si o ženách Darwin. A mýlil se…
Sociologický ústav Akademie věd a Národní kontaktní centrum – gender a věda vydává překlad knihy Od přírody podřadné, která vyvrací mýty, že ženy jsou hloupější než muži.
-
Česká odpověď na nylon se měla jmenovat winop. Uchytil se ale název silon
Polyamidové vlákno, které je dodnes hojně využíváno, se zrodilo počátkem 40. let v Československu. Vynálezci Wichterle, Novotný a Procházka tak reagovali na americký nylon.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
