Americký bojkot olympiády Čínu znervózňuje, přestože tvrdí opak

Na svém webu to píše americký deník Washington Post.

Čtěte také

Marek Hudema: Summit, kterého se obává Rusko i Čína

Mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien označil prohlášení Spojených států za pouhé „předvádění se“ a uvedl, že Čína přijme „rozhodná protiopatření“. A rovněž v internetových komentářích a čínských státních médiích se objevily názory, že američtí politici si lichotí až příliš, pokud si myslí, že jejich přítomnost je důležitá.

Ming Ťin-wej, bývalý redaktor oficiální tiskové agentury Nová Čína, přirovnal Spojené státy k „vesnickému rváči, který nedostane pozvání na vaši svatební hostinu, ale všem hlasitě oznamuje, že se jí nezúčastní“.

Podle listu Washington Post nicméně v době, kdy se prezident Si Ťin-pching chystá zahájit kontroverzní třetí funkční období, nenucená reakce Pekingu prozrazuje přecitlivělost v otázce legitimity. Čínské úřady na sociální síti Weibo cenzurovaly výsledky vyhledávání komentářů k americkému oznámení a žádná státní média o celé věci domácí publikum neinformovala.

Klíčová událost

Si Ťin-pching už v roce 2018 v čele státu dohlížel na pořádání letní olympiády v Pekingu. Tehdy byla tato akce považována za vstup Číny na mezinárodní scénu.

Čtěte také

„Ohavné a bídné země.“ Čína se zlobí na Austrálii a Litvu, chtějí bojkotovat olympiádu

Blížící se zimní hry jsou pak důležitým ukazatelem toho, že se země stává světovou velmocí. Podle bývalé australské diplomatky v Číně Natashi Kassamové „Pekingu rozhodně záleží na tom, aby olympiádu neprovázela žádná trapná příhoda na mezinárodní scéně nebo doma. (…) Je jasně vidět, že čínský režim zaujal útočný postoj – obvinil Ameriku, že politizuje sport, a tvrdí, že bojkotu si nikdo ani nevšimne,“ upozorňuje Kassamová.

Ještě více Peking znepokojuje možnost, že by se bojkot významně rozšířil, a bylo by tak těžší ho ignorovat. Ostatně Velká Británie, Austrálie nebo Kanada už oznámily, že budou americké rozhodnutí následovat.

Americký bojkot je víceméně symbolický, protože sportovci Spojených států v Pekingu soutěžit budou. Podle deníku Washington Post nicméně názorně ukazuje, jakým způsobem na Čínu sílí tlak kvůli zacházení s Ujgury v provincii Sin-ťiang, potlačování prodemokratického hnutí v Hongkongu a umlčování čínských občanů, kteří se odváží promluvit nahlas.

K zesílení tlaku na Peking přimělo mezinárodní sportovní komunitu a aktivisty za lidská práva i nedávné vystoupení na veřejnosti ze strany tenisové hvězdy Pcheng Šuaj, které bylo podle mnohých pozorovatelů pečlivě naaranžované. Po tenistce předtím nebylo po dva týdny ani stopy poté, co obvinila vysoce postaveného čínského politika ze sexuálního napadení.

„Pro Peking je celkem snadné prezentovat americký bojkot jako další ukázku západního pokrytectví a měření dvojím metrem. Bude mnohem obtížnější tuto verzi udržet, jestli bojkot zesílí a zvolí ho více zemí,“ soudí bývalá diplomatka Kassamová. Podle ní navíc západní liberální demokracie v zimních sportech vynikají, a pro Peking je tak těžší přebít zprávy o bojkotu projevy podpory od zemí na jihu.

Napětí trvá

Hrozí, že bojkot naruší i mírné oteplení v americko-čínských vztazích po listopadovém virtuálním summitu Bidena se Si Ťin-pchingem. Sliby americké vlády, že bude k Číně tvrdá, a také to, že Biden tento týden uspořádal takzvaný Summit pro demokracii, názorně ukazují, že napětí mezi oběma rivaly trvá a že Amerika pozorně sleduje, jak Peking dodržuje lidská práva.

Čtěte také

Adam Černý: U Tchaj-wanu se vzájemně testují Čína a Spojené státy

„Čínský režim sice v současnosti víc umlčuje občanskou společnost, ale svět naopak pozorněji sleduje čínské porušování lidských práv,“ zdůrazňuje Eva Pilsová, odbornice na čínské právo z londýnské King's College.

V samotné Číně se zdá, že tamní představitelé se na bojkot připravili. Zdůrazňují, že americké politiky nezvala čínská vláda, ale olympijské výbory jednotlivých zemí. Nicméně podle obhájců lidských práv reakce Pekingu ukazuje, že mu na zimní olympiádě i pověsti země záleží.

Čínský expert organizace Human Rights Watch Ja-čchiou Wang soudí, že vláda v Pekingu se navenek snaží dělat jakoby nic. Zároveň prý ale čínské vedení „dobře ví, že mezinárodnímu společenství jeho chování vadí a stále častěji projevuje ochotu vyjádřit nesouhlas“.

Když se americké noviny zeptaly zástupce šéfa propagandy v Pekingu Čao Wej-tunga, jaká „protiopatření“ Čína v reakci na americký bojkot plánuje, odpověděl, že „Spojené státy za své nesprávné počínání zaplatí“. A dodal: „Však uvidíte!“ uzavírá deník Washington Post.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Gita Zbavitelová.

Uslyšíte, proč by náhlý útok na Ukrajinu přišel draho. Jaké šance má kandidátka francouzských Republikánů Valérie Pécresseová na vítězství v prezidentských volbách? Jak dopadly námluvy lídrů evropské krajní pravice? A ve kterém městě se cizincům žije nejhůře?