Leona Šmelcová: Adiós Evropo, vítej, Číno!
Latinská Amerika není na radaru Evropské uniel, přiznal nedávno ministr zahraničí sedmadvacítky Josep Borrell před svou oficiální cestou za oceán. První latinskoamerickou výpravou od chvíle, kdy se před dvěma lety ujal úřadu. A jak si některá média rýpla: první bilaterální návštěvou vysoce postaveného zástupce Evropské unie do Jižní Ameriky po bezmála devíti letech.
Vztahy obou regionů obklopuje „nevysvětlitelné vakuum“, konstatoval v úvodníku španělský list El País. Pozornost Bruselu k latinskoamerickému zámoří se v poslední době točí především kolem neutěšeného stavu ve Venezuele, omezuje se na vydávání komuniké a sankcí k zemím, kde se zhoršuje politické či sociální klima, jako třeba v Nikaragui či na Kubě.
Čtěte také
Poslední summit – tedy zasedání, kde by se sešli nejvyšší představitelé obou oblastí – se konal před necelými sedmi lety navzdory plánům uskutečňovat jej ob rok. Pravda, celosvětová setkávání poslední dva roky výrazně ztěžuje pandemie koronaviru.
V roce 2017 a během roku 2019, kdy se summity měly konat, však o netopýrech z Wu-chanu ještě nikdo nevěděl. Samotný Borrell jistě chová zájem o region, ostatně pochází ze Španělska, ale coby ministr zahraničí sedmadvacítky je vázaný jednomyslností a každá ze zemí má značně rozdílné zahraniční priority, takže najít společnou notu není jen tak. A to nejen ohledně Latinské Ameriky.
Hedvábná stezka zdraví
Unie sice zůstává významným obchodním a největším rozvojovým partnerem v regionu, její strategická pozice ale slábne a ztrácí dech. Uvolňovaný prostor – zmíněné nevysvětlitelné vakuum – však rychle vyplňuje Čína, která s jihoamerickým kontinentem koketuje už řadu let.
Čtěte také
Pro mnohé státy je hlavním obchodním partnerem. Čínské firmy investují mimo jiné do peruánského těžebního sektoru, do dopravní či energetické infrastruktury Ekvádoru a Argentiny, do karibského zemědělství či brazilského a mexického průmyslu. Některé ekonomiky – zvlášť venezuelská a ekvádorská – se drží i díky čínským úvěrům.
Mimochodem čínský prezident Si Ťin-pching navštívil region v uplynulých osmi letech jedenáctkrát, a to poslední dva roky takřka necestoval. Od začátku milénia asijský drak znásobil bilaterální obchod s kontinentem více než šestadvacetkrát.
V Unii zatím vázne prodloužení dvoustranných dohod s Chile a Mexikem a už pět let drhne ratifikace nejdůležitější smlouvy Evropské unie s Latinskou Amerikou, s jihoamerickým společenstvím Mercosur.
I pandemie přispívá k upevnění pozic Číny v oblasti. Peking zahájil takzvanou rouškovou diplomacii nebo jinak řečeno hedvábnou stezku zdraví, spojenou s přímou podporou, ať už poskytováním zdravotnického materiálu, či technologií společnosti Huawei v boji proti covidu. Většina latinskoamerických zemí také očkuje své obyvatele čínskými vakcínami.
S polevujícím zájmem Evropy může souviset i klesající podpora demokracie v regionu, které v Latinské Americe fandí, jak si Borrell za oceánem povzdechl, už jen 49 procent obyvatel. Zrovna tohle ale Číně docela jistě nevadí.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
