Jan Jůn: Špatný příklad pro Evropu – britské univerzity a Čína
Nedávno tajně pořízené a velmi otřesné záběry transportu menšinových Ujgurů v řetězech v čínské provincii Sin-ťiang, připomínající nacistické či stalinistické koncentráky, otřásly světem. Mezitím se britská obloha zaplnila letadly charterových letů, které britské univerzity poslaly do Číny.
Činí tak proto, aby – jako každý rok poslední dobou – přivezly rekordních přes sto tisíc klíčově důležitých čínských studentů a mohl být zahájen další školní rok.
Čtěte také
Ano, je to neuvěřitelné, ale britské univerzity si už nemohou dovolit nemít mezi studenty čtvrtinu Číňanů, kteří platí až třikrát vyšší školné, než britští kolegové. Přispívají tak také na neúměrně vysoké platy některých akademiků, takto i dvojnásobně vyšší než plat premiéra. Logickým problémem je také vzniklá finanční závislost na jedné zemi.
A to není všechno, britské univerzity ve své zjevné naivitě či hamižnosti uzavřely už mnoho partnerských dohod. Nejen s čínskými vzdělávajícími protějšky, ale i s tamními specializovanými vědecko-technickými ústavy a firmami. Od letectví a výzkumu vesmíru, až po polovodiče, telekomunikace, nanotechnologie, chemicko-technologické procesy či nukleární energii a obranu.
Rostoucí vliv Číny
Řada čínských postgraduálních studentů přijíždí také na stáže do britských institucí a někteří britští akademici těží z pozvání na osobní studijní pobyty v Číně. Problém ovšem je, že průbojné čínské firmy tak mají přístup k britským vědeckým a komerčním tajemstvím, jak ukázal nedávný případ telekomunikačního obra Huawei a cambridgské univerzity.
Čtěte také
To vše neušlo pozornosti skupiny konzervativních poslanců, většinou mimo vládní okruh, jejichž organizace nazvaná China Research Group, tedy skupina pro zkoumání Číny, vydala studii, mapující čínský vliv na britské univerzity a vědecké instituty. Studie kritizuje zmíněnou nebezpečnou závislost na čínských penězích a požaduje, aby vláda vše důkladně přešetřila a založila registr všech stupňů této spolupráce.
Požaduje také – a to by mělo být inspirací i pro vlády zemí Evropské unie, včetně naší – aby počet studentů byl snížen a omezen a s ním také akademická spolupráce vědeckých institucí. Obává se totiž, že přispívají k růstu čínského vojenského potenciálu.
Skupina založená exvůdcem konzervativců lordem Haguem a předsedou sněmovního výboru pro zahraniční vztahy Tomem Tugendhatem tvrdí, že Británie by měla lépe chránit své zájmy, včetně duševního bohatství a současná situace naopak nahrává komunistické Číně. „Britské univerzity dostávají desítky milionů liber za spolupráci s čínskými, státem podporovanými firmami (téměř všechny ve strategicky důležitých oblastech), a riziko se zmnohonásobuje,“ napsal Tugendhat.
Další člen skupiny, bývalý oblíbený ministr zahraničí Jeremy Hunt, řekl deníku The Times, že nalézt způsob, jak se vyrovnat s rostoucím vlivem a silou Číny a neohrozit naši bezpečnost a hodnoty, je těžké. „Kromě změny klimatu je to jedním z dvou nejdůležitějších problémů tohoto století,“ dodal, a tak prý navrhovaný detailní průzkum už existujících vzájemných vazeb je velmi důležitý.
Dodejme, že něco podobného by mohla zavést i Česká republika. Oněch vazeb také začíná byt poněkud více, než je zdrávo.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
