Karel Barták: EU stále neví, za jakých podmínek bude s USA obchodovat. Ví však, že to bude horší

Minulou středu marně uplynula tříměsíční lhůta, o kterou prezident Donald Trump jednostranně odložil platnost svých tzv. recipročních cel proti řadě zemí světa, včetně EU. Pauza měla sloužit k jednání, ale za 90 dní nedojednali Američané skoro nic, s výjimkou rámcových dohod s Velkou Británií a Vietnamem.

Čtěte také

Karel Barták: Blíží se cílová rovinka. Unie ale pořád neví, jaká cla Trump zavede – a jak na ně odpoví

Když se přiblížilo rozhodné datum 9. července, nechal se Bílý dům slyšet, že přestávku posunuje do 1. srpna. Pokud se tedy do té doby EU a USA nedohodnou na něčem jiném, říkalo se, že začnou platit ona reciproční cla, tedy 50 procent na většinu evropského zboží dováženého do Spojených států.

Zároveň přicházely z Washingtonu různorodé zprávy o tom, že dohoda je na spadnutí a že Trump už chystá pro EU dopis. Američtí vyjednávači hlásili, že bude doručen za dva dny, pak za den, pak za několik hodin. Do pátečního večera se však nestalo nic.

V Trumpově pojetí znamená dopis dohodu. Jedná se, jedná, pak se výsledek předloží prezidentovi, ten se nějak rozhodne, nechá to napsat do dopisu a odešle. Tím pro něj vyjednávání končí.

Jednostranné ústupky

„Byli na nás velmi tvrdí, ale nyní jsou moc milí,“ řekl Trump ve středu novinářům na adresu Unie. Tato slova vzbuzují jistý optimismus, ale u Trumpa se nikdy neví. Evropští ekonomové si malují, že EU jako největší obchodní partner Spojených států má větší výtlak než třeba Británie. Měla by si tudíž vyjednat lepší podmínky.

Jenže Donald Trump se neřídí logickou úvahou ani ekonomickými pravidly. Už čtvrtý měsíc udržuje zbytek světa v nejistotě, jak to tedy vlastně bude, což nesvědčí ani těm, kdo nakupují, ani těm, kdo prodávají. V podstatě nikomu.

Čtěte také

Marek Hudema: Kdo by teď chtěl v Americe vyrábět?

Je celkem pochopitelné, že za těchto podmínek je Evropská komise velice skoupá na informace. Slovenský komisař Maroš Šefčovič, který jedná jejím, tedy i naším, jménem s americkými protějšky v soustavném kontaktu. Pokud nevyjednává ve Washingtonu, informuje v Bruselu velvyslance sedmadvacítky, protože hlavní je udržet jednotu tváří v tvář nepředvídatelnému a iracionálnímu partnerovi, nepodlehnout panice, zachovat si chladnou hlavu. I z těchto schůzek prosakuje jen minimum informací.

„Spojené státy vlastně nechtějí vyjednávat, jde jim jen o to, aby si vymohly jednostranné ústupky,“ říká Jana Dreyerová z platformy Borderlex zabývající se světovým obchodem. Evropská komise tak explicitní být nemůže, ale její předsedkyně Ursula von der Leyenová připouští, že vztahy se Spojenými státy by už nemusely být takové jako dřív.

Trumpova vrtkavá přízeň

Většina evropských vlád si myslí, že budeme muset spolknout hořkou pilulku a vyvážet do Spojených států za ztížených podmínek. Menšina namítá, že bychom se neměli nechat namazat na chleba, tedy že bychom měli zavelet k protiútoku. Komise se podle všeho přiklání spíše k opatrnému postoji i za cenu značných ztrát.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Uvědomuje si, že v sázce je Trumpova velmi vrtkavá přízeň vůči Evropě, a to nejen v obchodu, ale zejména v bezpečnosti, v obraně, v podpoře Ukrajiny. Komise i vlády se dopředu tak nějak smiřují s tím, že vyvážet do Spojených států bude pro evropské podniky obtížnější a hledají stále intenzivněji alternativní trhy.

Komise zrychluje nebo rozjíždí vyjednávání o obchodních dohodách s řadou zemí světa nebo regionálních uskupení. Jednu pravdu vědí všichni, ať to dopadne jakkoli, obchod se Spojenými státy se nevrátí na úroveň před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.

Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu