Ondřej Konrád: Predátor v rouše sbormistrovském
V polovině nultých let nebylo široko diskutované společenské téma nad kauzou šéfa mezinárodně úspěšného dívčího sboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, obviněného a pak odsouzeného za zneužívání většího počtu nezletilých členek ansámblu. Čehož dosahoval kombinací absolutní autority precizního dirigenta i nesporným osobním šarmem. A jak se ukázalo, také za vydatné pomoci své matky, jakési ve dvojím smyslu slova tajemnice sboru.
Na karlovarském festivalu poprvé veřejně promítaný a zároveň do distribuce uvedený film Sbormistr režiséra a scenáristy Ondřeje Provazníka je aférou, kterou mimochodem Bambini di Praga nepřežily, inspirován. Ale nejde o rekonstrukci nebo převyprávění.
Čtěte také
Dozvíme se z něj také jen o jednom případu dirigentova poklesku. Ovšem delší čas systematicky připravovaného. A dá se tušit, že nikoli prvého nebo ojedinělého. I že zneužitá dívka o věci pomlčí, jak činily sboristky ve skutečnosti. Kauzu odstartovalo až trestní oznámení manžela bývalé Kulínského ženy, kdysi ovšem také členky chóru.
Kombinace studu, veškerých následků i touhy zůstat nadále mezi elitou prestižního souboru Kulínskému umožňovala nerušeně pokračovat roky v tomtéž. Jen dívky se měnily. Karolína, o níž ve filmu jde, zcela autenticky hraná mladinkou Kateřinou Falbrovou, zřetelné náznaky sbormistrova zájmu vnímá. Z vypjaté situace v sauně ještě vyklouzne, ale když dojde na konečné „svedení“, nebrání se slovem nebo gestem. Dirigentova moc a přitažlivost je prostě neodolatelná.
Nenápadné varování
A uvnitř sboru panuje přirozená rivalita. V Kateřinině případu navíc i se starší sestrou Lucií (Maya Kintera), která také patří mezi nejlépe zpívající. Zatímco rodiče jsou rovněž uneseni věhlasem sboru, do kterého se mohou dostat jen mimořádně nadané a pracovité dívky, i kouzlem lidsky zdánlivě dokonalého dirigenta, působivě představovaného Jurajem Lojem.
Čtěte také
Nekompromisního, ale přátelského a zábavu ve volných chvílích soustředění na horské chatě nekazícího, který možná dívky tvaruje k oslnivým kariérám. A zatím ovšem pro své účely, poněkud přízemnější, než je vybroušená produkce sboru andělských hlasů v klasických dílech a ve dvou případech při koncertech v chrámech.
Na kontrastu duchovnosti nesené takřka neustále znějícím chórem k chladně kalkulujícímu, po více stránkách prvotřídnímu predátorovi, nevšedně působivý film do značné míry stojí. A obsahuje jakoby nenápadné, ale nepřehlédnutelné varování, že ačkoli cosi nejen na prvý pohled, ale i poměrně dlouhodobě nebezpečně nevypadá, být takové snadno může.
Zejména tam, kde figuruje nějaká mocná autorita, vládnoucí nad ctižádostivými vlastně ještě dětmi, navíc z domova podporovanými. Lze si představit, že po absolvování Sbormistra leckteří rodiče poněkud zbystří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
