Americká vláda čelí krizi na jižní hranici. Podaří se Bidenovi změnit pohled Američanů na migraci?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Americký prezident Joe Biden

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se dostala pod výrazný politický tlak kvůli přílivu migrantů na jižní hranici země. Jak si s výbušnou situací hodlá šéf Oválné pracovny poradit, na to hledá odpovědi magazín Politico. Podle jeho analýzy chce vláda mimo jiné změnit způsob, kterým Američané pohlížejí na přistěhovalectví.

Lidé z Bidenova okolí tvrdí, že současné obtíže jsou dědictvím vlády předchozího prezidenta Donalda Trumpa. Podle těchto představitelů nyní řešení nemůže být rychlé ani bezbolestné.

Čtěte také

Skutečná krize, kterou označují za příčinu migračních vln, je totiž hlubší a odehrává se především ve Střední Americe. Bílý dům se proto nyní snaží oživit diplomatické vztahy s tamními vládami, což je oblast, kterou prý Trump zanedbával.

Nové a širší pojetí toho, jak Washington přistupuje k migračním problémům, vítají hlavně politici Demokratické strany.

„Už delší dobu mnozí z nich říkali, že nejde jen o problém ministerstev zdravotnictví nebo vnitra, ale že se do řešení problému musí zapojit všechny federální úřady. Máme na jižní hranici dlouhodobou krizi a je důležité od vlády slyšet, že si to uvědomuje,“ myslí si demokratický člen Sněmovny reprezentantů za stát Missouri Emanuel Cleaver.

Revize přístupu je podle magazínu Politico tichým uznáním toho, že selhal původní postoj, ve kterém vládní politici problém bagatelizovali a dokonce ho odmítali označit jako krizi. Alespoň v politické rovině tato strategie nefungovala.

Šance na reformu systému jsou mizivé

Není to ale tak jednoduché, že by Joe Biden zkrátka jen obnovil své úsilí tam, kde s ním skončil, když zastával úřad viceprezidenta za vlády Baracka Obamy. Tehdy měl na starosti právě i budování diplomatických vztahů se zeměmi jako Guatemala, Honduras a Salvador.

Čtěte také

Biden se totiž nově musí popasovat také s imigračním systémem, který se pod Trumpem dramaticky změnil. A musí také navýšit kapacity na hranicích tak, aby bylo možné přímo na místě efektivně řešit příliv lidí, z nichž mnozí jsou ze Spojených států okamžitě vyhoštěni.

Podstatnou skupinou migrantů jsou děti bez jakéhokoliv doprovodu, kterých v březnu na hranici Spojených států s Mexikem dorazilo víc než kdy dříve. Celkově pohraniční hlídky minulý měsíc zadržely na 170 tisíc lidí. Přibližně 100 tisíc z nich úřady rutinně vyhostily. Dělo se tak ještě na základě pravidel zavedených za Donalda Trumpa.

Ale i přes současné potíže jsou šance na reformu mizivé. Server Politico upozorňuje na aritmetiku v Kongresu, kde Bidenův rozsáhlý imigrační plán uvázl ve Sněmovně reprezentantů. Zdroje z Demokratické strany upozorňují, že hlasy pro návrh chybějí dokonce i mezi Bidenovými spolustraníky.

Čtěte také

Složité vyhlídky má reforma i v Senátu. Tamní republikáni byli ochotní o změnách diskutovat možná v roce 2013. Teď ale raději podnikají výlety na americko-mexickou hranici, protože se téma snaží uchopit před dalšími volbami do Kongresu, které na Američany čekají příští rok v listopadu.

V rámci Demokratické strany vyjadřují skepsi především politici z pohraničních oblastí. Zdůrazňují především to, že už nyní je potřeba plán na řešení současného a velmi akutního uprchlického tlaku. Patří mezi ně například texaský kongresman Henry Cuellar.

„Už víme, jaké jsou příčiny migrace. Otázka je, jak to budete řešit? Klíčovou roli budou hrát soukromé investice a také zahraniční rozvojová pomoc. Jenže to jsou věci, které potřebují čas. Nedá se to vyřídit dnes ani zítra,“ podotýká poslanec Cuellar.

Zrušení Trumpových nařízení

Průzkumy ukazují, že veřejnost schvaluje postup prezidenta Bidena proti pandemii nebo na jeho podporu ekonomiky. Ale jen 34 % Američanů podle jednoho průzkumu z měsíce března oceňuje jeho přístup k imigraci.

Čtěte také

Na vině může být i to, že prezidentovi chvíli trvalo, než dal se svými lidmi dohromady jasnou strategii. Na začátku svého mandátu se totiž Biden soustředil hlavně na boj proto šíření covidu-19 a také na prosazení související ekonomické pomoci.

V posledních týdnech ale Washington zesiluje pozornost právě na dění kolem běženců. Viceprezidentka Kamala Harrisová tak získala novou roli koordinátorky pro Mexiko a země takzvaného severního trojúhelníku, kam patří Guatemala, Salvador a Honduras.

Biden také například zrušil nařízení z Trumpovy éry, které umožňovalo imigračním úřadům zamítat žádosti o azyl, pokud v nich zůstala nevyplněná políčka. A skončila také praxe, kdy žadatelé museli na vyřízení svých žádostí čekat na mexickém území.

Násilí, chudoba a živelní pohromy

Právě tyto a další změny – stejně jako Bidenův mírnější tón vůči imigraci – podle republikánů přispěly k obtížné situaci na jižní americké hranici. Mnozí experti ale oponují s tím, že když lidé zvažují, jestli podniknou riskantní cestu do cizí země, nerozhodují se jen podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě.

Čtěte také

Podle magazínu Politico lidé do Spojených států v současnosti míří hlavně kvůli násilí, chudobě nebo devastaci po živelních pohromách v domovských zemích. Bidenův kabinet zdůrazňuje, že se migrační vlny objevují cyklicky a že Spojené státy se s nimi potýkaly i za vlády Donalda Trumpa a jeho předchůdce Baracka Obamy.

Právě v roli Obamova viceprezidenta Biden kdysi podniknul hned několik cest do Střední Ameriky. Bylo to mimochodem i v době, kdy se na hranicích s Mexikem objevil velký počet mladých utečenců bez dospělého doprovodu.

Už tehdy se Biden snažil změnit způsob, jakým Spojené státy přistupovaly ke středoamerickým zemím. Společně s Barackem Obamou si dali za cíl posílit vztahy s tamními vládami a snažili se vyčlenit víc peněz na pomoc regionům, ve kterých byly podmínky k životu nejhorší. Mezi iniciativy patřila i výzva mladým lidem, aby žádali americké úřady o azyl ze své domovské země.

Alespoň dílčí výsledky se dostavily. Podle Marka Schneidera z washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) studie například ukázaly, že mezi lety 2014 a 2018 přišlo na mexicko-americkou hranici mnohem méně migrantů z 50 konkrétních obcí v Salvadoru.

Čtěte také

A třeba počet vražd se v těchto obcích v horizontu tří let snížil o 40 procent. Jak ale Schneider obratem dodává, na rozdíl od Salvadoru rostl počet migrantů z Hondurasu a Guatemaly.

Podobně i profesor mezinárodních vztahů Francisco González z Univerzity Johnse Hopkinse upozorňuje, že se Obamově vládě nepodařilo problém vyřešit. Washington sice utratil značné množství peněz, ani to ale nestačilo. A také Bidenovo úsilí – byť prý jako viceprezident udělal, co mohl – bylo podle Gonzalese jen kapkou v moři.

Dnes Joe Biden sedí v Bílém domě a znovu se snaží přesvědčit Kongres, aby vyčlenil peníze na pomoc zemím Střední Ameriky a Mexiku. Kromě toho se nyní americká vláda snaží třeba také rozšířit kapacity pro humánní ubytování dětských migrantů. A těch stále přibývá, píše magazín Politico.

Jak to vypadá s šancemi na obnovení dohody o íránském jaderném programu? Grónsko má za sebou parlamentní volby. Jejich význam ale daleko přesáhl hranice největšího ostrova světa. V čem je přelomová mise marťanského vrtulníku? A jak těžké je překládat starobylé lotyšské národní písně?

Taková jsou témata, která pro pořad Svět ve 20 minutách zvolila Tea Veseláková.

Spustit audio

Související