Leona Šmelcová: Mizející Amazonie. Biden chce pracovat s Brazilci na záchraně pralesa

Obě vyjádření už tehdy nastínila, co se zřejmě stane jednou z hlavních linií americko-brazilských vztahů během Bidenovy vlády. Šéf Bílého domu hodlá zaměřit velkou část své domácí i zahraniční politiky na otázku klimatické změny. Pozornost se tak nutně stáčí i k Brazílii, kde leží více než 60 procent zbývajícího porostu amazonského pralesa, přičemž takzvané plíce světa dostávají v poslední době zabrat.

Čtěte také

Požáry v Amazonii se nedaří dostat pod kontrolu. Sílí protesty proti Brazílii

Tamní odlesňování se v uplynulých třech letech výrazně zrychlilo. Brazilský národní institut pro výzkum vesmíru zaznamenal, že jen v loňském roce pod pilami těžařů zmizelo bezmála 11 100 kilometrů čtverečních pralesa, což je zhruba poloviční rozloha Moravy. Je to také takřka o třetinu víc vykácené plochy než v roce 2018, kdy se Bolsonaro ujal moci. Loni také v oblasti padl rekord v počtu lesních požárů, jimiž si farmáři zvětšují své pastviny a pole.

Brazilský prezident, který tři roky po sobě snižuje rozpočet pro resort životního prostředí, dlouhodobě odmítá jakoukoli vinu. Naopak uvádí, že Amazonie je zdrojem, z nějž země může a měla by získávat peníze na svůj rozvoj. Loni v létě se pokusil umlčet mezinárodní tlak vysláním armády do oblasti, byť odborníci upozorňují, že se téměř nic nezměnilo.

Trhliny klimatické dohody

Ke zhoršení situace bezesporu přispěl i liknavý přístup někdejšího amerického prezidenta k životnímu prostředí. Poté, co Spojené státy s Trumpem v čele odstoupily od Pařížské dohody o klimatické změně, některé země včetně Brazílie a Číny přijaly jeho rozhodnutí jako záminku k zanedbávání vlastních závazků.

Čtěte také

Budoucnost deštných pralesů? Bolsonaro nechce, aby svět strkal do Amazonie nos

Smutný vývoj v Amazonii tak v posledních letech sledovali spíše evropští lídři, kteří se bez větších úspěchů pokoušejí tlačit na brazilskou vládu. Dosud například vázne ratifikace dvě dekády vyjednávané obchodní dohody mezi EU a Mercosurem, jihoamerickými státy, právě kvůli otázkách životního prostředí. Norsko a Německo, které v minulých letech přispěly miliardou dolarů do fondu amazonského pralesa, finanční kohout zastavily v roce 2019. Bolsonaro nicméně podporu komentoval slovy, že Angela Merkelová by za ty peníze měla raději „zalesnit Německo než obsesivně sledovat Amazonii“.

Společná dohoda

Tlak tedy – jak Biden jistě vidí – dosud příliš nepomohl. Navíc USA může jen těžko sankcionovat jednoho ze svých největších obchodních partnerů. Každoroční obrat mezi zeměmi je 100 miliard dolarů, zvyšuje se vojenská spolupráce, na druhou stranu největším odběratelem sóji a masa z problematických oblastí je Čína.

Leona Šmelcová|foto:Petr Šmelc

Když ne bič, USA zkouší cukr. V lednu Američané poslali na jih dopis s nabídkou spolupráce ohledně ochrany životního prostředí. V obou zemích od té chvíle experti připravují dohodu, kterou by oba prezidenti mohli považovat za své vítězství. Bílý dům slibuje poskytnout 20 miliard dolarů na ochranu pralesa. Navíc by Brazílii mohl pomoci vstoupit do skupiny OECD, kam se latinskoamerický gigant touží dostat. Jednat se ale musí velmi citlivě, Brazílie vnímá sledování amazonského pralesa zvenčí jako porušování suverenity. Dosavadní tlak evropských zemí na Bolsonara díky Bidenovi výrazně posílí. Zda to ale bude – přinejmenším do příštích brazilských voleb – stačit, se uvidí.

Autorka je publicistka